Dopravní nehody
Letos zemřelo na silnicích o desetinu lidí méně

Dopravních nehod se letos stalo více než loni, ale bylo při nich zraněno či zabito méně lidí. A ačkoli celkový počet mrtvých na silnicích oproti minulému roku poklesl skoro o desetinu, například na železničních přejezdech zemřelo při srážkách s vlaky o pětinu lidí více. Letošní rok prostě nabízí při pohledu do statistik nehodovosti několik paradoxů.

Od začátku tohoto roku do osmadvacátého prosince bylo zatím při dopravních nehodách těžce zraněno 2792 lidí, což je skoro o dvacet procent méně než ve stejném období loňského roku, a lehce raněných bylo 21 442, tedy o devět procent méně.

Výrazný byl také pokles počtu usmrcených při haváriích. Oběťmi dopravních nehod se stalo 746 lidí, což je o osmdesát méně než loni. Letos by tedy mělo být množství mrtvých nejnižší od roku 1990. To je jistě důvod k oslavám, protože každý ušetřený život má obrovskou cenu. A to doslova, protože podle odborníků způsobují zranění a úmrtí při dopravních nehodách státu každý rok ekonomické ztráty v řádu desítek miliard korun.

Jenže letošní statistiky nehodovosti mohly být ještě daleko pozitivnější. Za prvních pět měsíců roku zemřelo při dopravních nehodách zhruba o sto lidí méně než loni a podle tehdejších odhadů ministerstva dopravy, počítajících s vytrvalým poklesem množství usmrcených, mělo být v tomto roce o 219 mrtvých méně než v roce 2009.

Což se nesplnilo a kvůli tomu se rovněž nepodařilo dosáhnout cíle, který si stát určil v rámci Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. V ní se Česká republika zavázala snížit počet usmrcených v silničním provozu na polovinu úrovně roku 2002. Mrtvých tedy letos nemělo být více než 657, ale tuto mez nakonec Česko přesáhlo skoro o stovku.

Se zprvu skvělými čísly ze začátku roku zamíchaly nejprve tragické prázdniny. Po vytrvalém poklesu množství smrtelných nehod najednou v červnu mrtvých oproti loňsku o několik procent přibylo, a v červenci bylo usmrcených dokonce skoro o čtyřicet procent víc. Podle policie mohlo za nárůstem stát extrémní horko a s ním související únava a podrážděnost.

Další velký nárůst přišel v listopadu, kdy ve srovnání s loňským listopadem přibylo mrtvých o třicet procent. Velký podíl na úmrtích měli chodci, kterých v tento měsíc zahynulo čtyřiatřicet, a to převážně ve večerních a nočních hodinách. Chodci byli s největší pravděpodobností ve tmě a za hustého sněžení mnohdy špatně vidět, a proto se nezvykle často stávali oběťmi srážek s vozidly.

Prudký nárůst smrtelných nehod na přejezdech

Další skvrnou na víceméně pozitivních letošních změnách v počtech zemřelých a zraněných je velký nárůst tragických nehod na železničních přejezdech. Zatímco za celý loňský rok došlo na přejezdech ke 227 srážkám vlaků s auty, cyklisty či chodci, letos už jich bylo o dvacet více. A to pouze do osmadvacátého prosince.

Ještě výrazněji bohužel vzrostl počet lidí, kteří byli při těchto srážkách zraněni, nebo dokonce zabiti. Při nehodách na přejezdech zatím letos zemřelo šestačtyřicet lidí, což je o pětinu více než za celý loňský rok. Zraněných bylo v tomto roce 117 a to představuje nárůst o více než třetinu oproti roku 2009.

Naopak velmi pozitivním paradoxem je fakt, že i když celkový počet dopravních nehod stoupl o jedno procento, nehod způsobených pod vlivem alkoholu ubylo o dvanáct procent. Zdá se, že zavedení povinných testů na přítomnost alkoholu v dechu při každé policejní kontrole přimělo řidiče k větší opatrnosti. Jistě i díky tomu se snížilo množství mrtvých, které mají na svědomí opilí řidiči, o šestinu.