Pětileté výročí
Pendolino – vybaví se rychlost, nebo zbytečnost?

Už uplynulo pět let od toho, co začaly v České republice jezdit první pravidelné spoje SuperCity Pendolino. Tehdy na českých železnicích nevídaně moderní vlakové soupravy si však brzy získaly pověst předražené a nespolehlivé zbytečnosti, ačkoli se České dráhy snažily Pendolino zobrazovat v co nejlepším světle.

České dráhy poprvé nasadily jednotky Pendolino na pravidelné spoje pod produktovou značkou SuperCity Pendolino 11. prosince 2005. Historicky první spoj SC Pendolino tehdy vyjel ve tři čtvrtě na šest ráno z ostravského hlavního nádraží do Prahy. "Spoje SC Pendolino se okamžitě staly synonymem komfortního a rychlého cestování po železnici a zůstávají vlajkovou lodí národního dopravce dodnes," uvedl mluvčí drah Radek Joklík.

Vtipy o Pendolinu

Proč přestala fungovat najednou všechna Pendolina, a zrovna přesně po měsíci provozu? Protože v tu chvíli vypršela třicetidenní zkušební verze jejich softwaru.   Matematická úloha: Když v osm hodin vyjede z Prahy Pendolino rychlostí 160 km/h a v devět hodin Pendolino z Ostravy také rychlostí 160 km/h, kdy a kde se potkají? Řešení: Odpoledne v depu.   Pendolino zničehonic zastaví uprostřed pole. Až za hodnou chvíli se z reproduktoru ozve roztřeseným hlasem: "Není mezi cestujícími nějaký programátor?"   Jde babička po polní cestě, když najednou vedle ní zastaví Pendolino. Z okna vystrčí hlavu strojvedoucí a ptá se: "Nechcete svézt?" A stařenka na to: "Děkuji, ale ne. Dneska totiž spěchám."

Pendolina však ve skutečnosti mohla být vším možným, jen ne "synonymem komfortu a rychlosti". O pořádnou ostudu měla Pendolina postaráno dokonce ještě předtím, než vůbec prvně vyjela na tratě. "Původně vyvíjelo jednotky pro České dráhy konsorcium ČKD - Siemens - Fiat, kterému dráhy vyplatily na zálohách jednu miliardu korun. Po krachu ČKD však byly tyto peníze ztraceny a zbývající 3,3 miliardy následně České dráhy použily pro nákup alespoň sedmi Pendolin," sdělil Joklík.

A další černé puntíky začaly nové rychlovlaky sbírat vzápětí po uvedení na pravidelné linky. V polovině ledna 2006, jen měsíc po zahájení provozu, zůstala většina souprav trčet v polích, protože je ochromila chyba výpočetní techniky. Odtud známý verš o "zamrzlých CD-ROMech" z jedné Nohavicovy písně. Zkolabovalo tehdy postupně pět ze sedmi českých Pendolin, protože chyba v počítačovém vybavení vlaků měla za následek celý řetězec poruch, jejichž výsledkem bylo mimo jiné třeba i zamrzání toalet. Což asi cestující, které musely odvézt z polí jiné vlaky, trápilo ze všeho nejméně.

Poruchu se sice podařilo po čase odstranit a Pendolina opět vyjela, ale dráhy to přišlo na desítky milionů korun. V té době také podalo nové vedení Českých drah trestní oznámení na bývalé šéfy společnosti kvůli podezřelým okolnostem nákupu rychlovlaků. Ale prý to nijak nesouviselo s obrovskou ostudou kolem technického kolapsu Pendolin. Policie vyšetřování po roce odložila, protože podle ní nedošlo k žádnému trestnému činu.

A Pendolina dál vesele jezdila. Tedy vlastně ne příliš vesele, protože je i nadále provázela řada problémů. Jednou například přijela souprava do Bratislavy zahalená kouřem, protože došlo ke zkratu v elektrickém vedení, pak zase vadný kompresor opět uvěznil Pendolino uprostřed polí a jindy vypověděl práci palubní počítač. Na konci roku 2007 dokonce jedna souprava vykolejila. Tentokrát však šlo o závadu na trati - o prasklou kolej. Dráhy byly již tehdy asi tak alergické na jakékoli negativní zmínky v souvislosti s Pendolinem, že nehodu označily za sabotáž, ale policie neprokázala, že by kolej někdo nařízl.

Falešný pocit rychlosti

Čím České dráhy většinou ospravedlňovaly nákup drahých souprav, které se neukázaly jako zrovna nejspolehlivější, byla rychlost. Ano, Pendolino skutečně dokáže jet velmi vysokou rychlostí, až 230 kilometrů za hodinu. Smůla ovšem je, že na českých železnicích mohou vlaky jezdit maximálně stošedesátkou. A té dosáhnou i levnější a starší vlaky.

SuperCity Pendolino samozřejmě, podle letmého nahlédnutí do jízdních řádu, zvládá urazit stejně dlouhou cestu na stejných tratích rychleji než jiné spoje. Třeba z Prahy do Ostravy dorazí Pendolino za tři hodiny a pět minut, kdežto "obyčejným" expresům to trvá tři hodiny a čtyřicet šest minut.

Ale když si člověk prohlédne jízdní řád trochu podrobněji, tak zjistí, že expres zastavuje mezi Prahou a Ostravou na osmi nádražích a Pendolino jen na třech. A jestli zabere zastávka na každém nádraží odhadem tak pět až deset minut, hned je jasné, jak údajný rychlovlak získává náskok před ostatními. No, a za to všechno si cestující, pokud chce jet Pendolinem, připlatí oproti ostatním spojům dvě stě korun.