Předražená dálnice D47 se krátce po otevření změnila ve zvlněnou horskou dráhu. Mezi státem a stavebními firmami zuří boj o náhradu škody. Přou se, kdo je na vině. Stopy přitom vedou až k miliardáři Zdeňku Bakalovi.
Nekoncepční, neprůhledné a nákladnější než ve vyspělých zemích západní Evropy s dražší pracovní silou. Tak popisují zástupci neziskovek výstavbu dálnic v Česku. Ale nesmíme zapomenout na další raritu: vozovka tuzemských autostrád bobtná - podobně jako těsto.
Tedy alespoň v případě závěrečného úseku dálnice D1, známějšího pod označením D47. Vede z Lipníku nad Bečvou až k polské hranici. Problémy u Ostravy se objevily krátce po jeho zprovoznění v prosinci 2007.
Ponechme stranou kritiku, že trasa je špatně zvolená a zcela míjí větší města, hlavní průšvih spočívá v tom, že po půl roce se vozovka začala vlnit a objevily se praskliny. "Jako kdyby se podloží pod jejím povrchem začalo náhle nadouvat, a to až do takové míry, že došlo dokonce k poškození mostů," řekla TÝDNU přední soudní znalkyně Miloslava Pošvářová.
Podle expertních zpráv, jejichž výstupy má TÝDEN k dispozici, bude však hůř: proces bobtnání je totiž teprve nastartovaný a zdaleka není ukončen. Nová dálnice je tak de facto ve stádiu před klinickou smrtí. Tristní je, že 78 kilometrů dlouhý úsek vyšel na zhruba 60 miliard korun.
* Kdo může za zfušovanou stavbu?
* Na kolik vyjde oprava?
* Jaké je zákulisí přestřelky mezi stavebními firmami a Ředitelstvím silnic a dálnic?
Odpovědi na tyto a další otázky najdete v aktuálním vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 4. února.
