Dva ústavní soudci pochybují o odložení voleb

02.09.2009 14:53 Původní zpráva Aktualizováno 02.09. 15:07

Dva ústavní soudci se postavili proti úternímu usnesení, jímž Ústavní soud prakticky odložil předčasné volby. Oba zpochybňují oprávněnost poslance Miloše Melčáka podat stížnost.

Soudci Vladimír Kůrka a Jan Musil zveřejnili svá stanoviska na webu Ústavního soudu.

Kůrka zdůrazňuje, že Melčákova stížnost postrádá váhu, protože ji poslanec podává sám za sebe. "Podmínkou projednatelnosti návrhu je doložení, že právě stěžovateli byla způsobena konkrétní újma v právech, jež jsou chráněna ústavním pořádkem," vysvětluje soudce na webových stránkách Ústavního soudu. Jinými slovy, aby se soudci stížností mohli zabývat, musela by si stěžovat hned celá skupina zákonodárců.

Kůrka uznává, že zkrácení poslaneckého mandátu může mít sice citelný dopad do osobních poměrů poslance Melčáka. "O zásah do ústavně zaručeného práva však nejde. Být poslancem po celé volební období totiž podepřeno žádným ústavním právem není," míní soudce.

ČTĚTE TAKÉ: Klaus a politici: Volby chceme v říjnu nebo co nejdříve
ODS navrhuje oprášit senátní návrh trvalé ústavní změny

Podle Jana Musila, druhého ústavního soudce, který se postavil proti úternímu rozhodnutí pléna, nebyly splněny podmínky "pro odložení vykonavatelnosti napadeného rozhodnutí". Poukazuje přitom na to, že v Melčákově stížnosti chybí právě návrh na odložení. Pro svůj postup tak Ústavní soud neměl podle Musila právní podklad.

"Rozhodnutí Ústavního soudu může být vnímáno jako projev jeho aktivismu a projev nerovnosti ve vztahu k ostatním účastníkům řízení, aniž by pro to byly transparentně vysvětleny relevantní důvody," kritizuje rozhodnutí svých kolegů Musil. V podobném duchu hodnotil verdikt pléna i prezident Václav Klaus.

Musil navíc zpochybňuje i legitimitu Melčákovy stížnosti: "Nelze nijak dovodit, jak a proč by měla být dotčena subjektivní práva stěžovatele právě tím, že volby se mají konat ve stanoveném termínu 9. a 10. října 2009." Kvůli "dalekosáhlým sekundárním dopadům" proto Ústavní soud neměl na vydání předběžného opatření vůbec přistoupit, uzavírá Musil svoje stanovisko.

Ústavní krize: otázky a odpovědi, prognózy

Jaká je podstata stížnosti?
Melčák podal stížnost proti rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny ve dnech 9. a 10. října 2009. Zároveň navrhuje zrušit i ústavní zákon o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny. Podle Melčáka připadá zkrácení volebního období v úvahu jen ve výjimečných případech, například při ohrožení státu. Ve stížnosti poslanec také tvrdí, že zákon porušuje jeho právo být volen. Kvůli zkrácení volebního období nemůže zastávat funkci po celé čtyři roky.

Jak rozhodl Ústavní soud?
Ústavní soud odložil vykonatelnost rozhodnutí prezidenta o vyhlášení voleb. Nerozhodl tedy o podstatě Melčákovy stížnosti, pouze vydal jakési "předběžné opatření".

Jaký je další postup Ústavního soudu?
Soudci budou nyní rozhodovat o Melčákově stížnosti. Zákony jim nestanoví žádný termín a soudci sami si také žádný termín nestanovili. Je možné, že ÚS nakonec zákon nezruší, ale i tak je původní termín voleb ohrožen. Podle místopředsedkyně Ústavního soudu Elišky Wagnerové "je jasné, že rozhodnutí do října není možné stihnout, to prostě nejde".

Může Ústavní soud zrušit ústavní zákon?
Názory odborníků na to, za jakých podmínek a jestli vůbec může Ústavní soud zrušit ústavní zákon, se liší. Podle některých může Ústavní soud posuzovat pouze obecné zákony, podle jiných může zrušit ústavní zákon, který by šel proti samé podstatě ústavy.

Jaké jsou další cesty k vyhlášení předčasných voleb?
Pokud politici chtějí dodržet alespoň přibližný termín předčasných voleb, přichází podle ústavy v úvahu možnost rozpustit sněmovnu po třech rychlých neúspěšných pokusech o sestavení vlády. Další možností je přijetí nové obecné změny ústavy, která umožní rozpustit sněmovnu a vyvolat volby. Melčákův právník Kalvoda však již avizoval, že i tyto varianty je připraven napadnout u Ústavního soudu.

Foto: ČTK