Když si lidé zaplatí levné léky, zbude dost peněz na léčbu nejdražších chorob, sliboval šéf resortu zdravotnictví Leoš Heger. Netrvalo ale dlouho a ministr začíná pokukovat také po spoluúčasti u léků nejdražších.
Nedávno vystoupil ředitel VZP Pavel Horák a prohlásil, že by zavedl spoluúčast u nejdražších léků na vzácné choroby, jako je hemofilie. Co vy na to?
U hemofiliků se do spoluúčasti nepůjde. Léčba je zavedená a stabilní, hemofiliků navíc není mnoho. Je ale pravda, že u dalších vzácných chorob, jako jsou metabolické poruchy, kde se nové léky teprve objevují, se bude zvažovat a dělat kalkulace.
Co znamená, že se bude dělat kalkulace?
Léky na vzácné choroby jsou velmi drahé. Stojí astronomické částky jako pět, deset či patnáct milionů korun ročně. A přínos není vždy jistý. Bude se muset vzít v úvahu, jak drahý je lék a pro kolik je lidí.
Takže pokud někdo onemocní metabolickou poruchou, bude mít smůlu jen proto, že tou nemocí trpí malá hrstka lidí?
Budeme se na to muset podívat samozřejmě i z pohledu etického. Pokud člověk neužívá žádné léky, nastřádají se mu v mozku látky a zdegeneruje mu nervová soustava. Ten člověk pak zemře. Nové léky pomáhají těmto lidem přežívat. Celé to bude celospolečenská záležitost, kam až můžeme jít a kde můžeme šetřit. Jednoznačná odpověď na to není, alespoň medicína ji určitě nemá.
* Kdo nakonec odpoví na otázku, komu pojišťovny léčbu ještě zaplatí a komu už ne?
* Podle jakého klíče se bude postupovat?
* Proč nakonec ministr Heger couvá před plánem uvalit hmotnou odpovědnost na členy správních rad pojišťoven?
* A proč ministr dobrovolně hladoví?
Odpovědi na tyto a další otázky najdete v časopisu TÝDEN, který vychází v pondělí
6. února 2012.
