Jak přestavět památku? Nechat ji zchátrat

Investoři v centru Prahy našli způsob, jak se vypořádat s nepříjemnými památkáři. Budovu koupí a nechají ji zchátrat. To jim později umožní snadno získat stavební povolení. Poslední případ skončil tragicky, v Soukenické ulici se dům zřítil a pod jeho troskami zemřeli čtyři lidé.

"Tohle je obvyklá metoda," říká o postupu, kdy firma chce památkově chráněný dům přestavět, předsedkyně Klubu za starou Prahu Kateřina Bečková. „Stavba se nechá zdevastovat, protože památkovost je brzdou k naložení s objektem. Pustit tam bezdomovce, nebo nechat otevřená okna na půdě, to je cesta," popisuje praxi Bečková.

Dům v Soukenické ulici, který pohřbil čtyři dělníky, byl památkově chráněný. Stojí totiž v Pražské památkové rezervaci, která je zapsaná na seznamu UNESCO. Proto všechny stavby, které investoři chtějí přestavit, podléhají přísným kontrolám památkářů.

V roce 2003 více než sto let starý dům koupila společnost Galerie - sen, s. r. o. A to po kompletní rekonstrukci, která byla po povodních v roce 2002 nutná. Firma, jejímž jednatelem je Španěl Ignacio Peralta Gracia, v roce 2006 požádala o přestavbu na hotel.

Mezitím podle bývalých nájemníků došlo k úpravám na střeše domu. Po těch začalo do domu zatékat a postupně ho opouštěli i lidé, kteří v něm roky bydleli. Trvalo tři roky, než se dům "dopracoval" do dezolátního stavu a stavební úřad svolil s kýženou přestavbou na hotel. Stavební povolení nakonec schválili i památkáři.

Problémy jsou i s nepovolenými přestavbami

Dům v Soukenické ulici se zřítil kvůli pracím, na které neměla stavební firma Sting povolení. Dělníci začali budovat části, které nebyly v původním projektu. O jeho změnu a úpravu povolení ke stavbě si několik dní před tragédií investor požádal.

„Mám zkušenost, že specielně na Praze 1 se fůra změnových dokumentací povolovala dodatečně při kolaudaci. Tím změny legalizovaly," vypráví znalkyně z oboru stavebnictví Marie Michalová.

Jen na Praze 1 je přitom podle památkářů devatenáct chátrajících staveb, které jsou památkově chráněné. Například obytný dům na rohu Kaprovy ulice, či palácový dům v Rytířské.

"Nemyslím si, že by to byly stejné případy, jako v Soukenické. Obecně jsou to buď špatné smlouvy o nájmu, které byly v devadesátých letech, megalomanské projekty, nebo nešťastné restituce, kdy domy získali lidé, kteří neměli na jejich opravu," říká ředitel pražského odboru památek Jan Kněžínek.

Zároveň však připouští, že ve všech takto pustnoucích objektech bude pro investora lehčí, dostat stavební povolení na úpravy domu. Už v neděli pak starosta Prahy 1 Petr Hejma upozornil, že právě zdevastované a dlouho rozestavěné domy zkontrolují.

Foto: Robert Zlatohlávek, Odbor památkové péče