Ministerstvo školství
K návrhu koncepce učebních plánů přišlo asi 500 připomínek

Ministerstvo školství obdrželo zatím asi 500 připomínek k návrhu koncepce revize takzvaných rámcových vzdělávacích programů pro základní školy. Přišly od školských asociací i jednotlivých učitelů. Podněty se týkají nejčastěji návrhu na zrušení povinnosti druhého cizího jazyka, rozdělení učiva na jádrové a rozšiřující nebo ověřování v takzvaných uzlových bodech, tedy třeba na konci prvního a druhého stupně. V rozhovoru to řekl vedoucí expertního panelu ministerstva Jan Jiterský. Sběr připomínek k návrhu končí ve čtvrtek.

Návrh změny koncepce učebního plánu představili zástupci ministerstva na tiskové konferenci 21. března. Uvedli, že cílem učení by měly být nejpozději od roku 2029 dovednosti, jako je schopnost učit se, řešit problémy, komunikovat či pracovat.

O zapracování připomínek, které mohli zájemci zaslat na web https://velke-revize-zv.rvp.cz, rozhodnou experti 12. a 13. května, řekl Jiterský. Podle něj přišlo k návrhu asi 500 podnětů. Vedle pedagogů ze škol zasílaly svá stanoviska i školské asociace. "Co se týká struktury podnětů (...), tak hrubým odhadem jich chodí nejvíc k dalšímu cizímu jazyku, hodně podnětů se týká rozdělení na jádrový a rozvíjející vzdělávací obsah a poměrně dost podnětů je tam v souvislosti s ověřováním v uzlových bodech," uvedl.

Zatím podle něj není jasné, které připomínky expertní panel do koncepce změn učebních plánů zapracuje. Dokument o hlavních směrech revize by měl být vydán v červnu, až o něm rozhodne vedení ministerstva. Následně by měl Národní pedagogický institut začít pracovat na úpravách v obsahu učiva.

Zástupci sdružení učitelů cizích jazyků už na začátku dubna uvedli, že nesouhlasí se zrušením povinnosti druhého cizího jazyka. Jeho výuka je podle nich pro žáky přínosem. Pokud by byl další jazyk dobrovolný, hrozilo by podle vyučujících, že jazykáři nebudou mít koho učit a přijdou o práci. Podle Jiterského jde ale ministerstvu hlavně o otázku smysluplnosti druhého jazyka pro všechny děti.

Obavy z toho, že by zrušení povinnosti druhého cizího jazyka mělo negativní vliv například na uplatnění lidí na trhu práce, podle Jiterského není možné podložit daty. Nejsou k dispozici ani jako podklad ke zrušení povinnosti. Ačkoli se totiž druhý jazyk musí učit od roku 2013, nesledovala se úroveň jeho výuky, vysvětlil. Pokud by se povinnost druhého cizího jazyka zrušila, ministerstvo by podle něj chtělo sledovat efekt jeho volitelnosti. Druhý cizí jazyk je nyní povinný v osmé a deváté třídě, ve středních školách plošně nikoli.

Volitelný předmět se může v současnosti otevřít pro alespoň sedm žáků. O možnosti, jak by se mohl minimální počet žáků snížit v případě volitelnosti druhého cizího jazyka, se nyní podle Jiterského jedná. "Určitě to není tak, že návrh (na zrušení povinnosti druhého cizího jazyka) směřuje proti výuce druhého cizího jazyka," řekl.

Doplnil, že připomínky k zavedení zkoušek v takzvaných uzlových bodech varují před negativním vlivem testů na výuku. V podnětech k rozdělení učiva na jádrové a rozšiřující se pak objevují obavy ze segregace žáků s horšími výsledky, dodal.

Nový rámcový vzdělávací plán pro základní školy chce úřad vydat v září 2023. První školy by podle něj mohly začít učit v září 2024, povinně postupně od září 2025. Ve všech ročnících by výuka podle nového programu měla být od září 2029.