Další dějství kauzy vytunelovaného harvardského investičního fondu, v níž jsou zatím nepravomocně odsouzeni Viktor Kožený a jeho společník Boris Vostrý, se odehraje u Vrchního soudu v Praze. "Nařídili jsme veřejné zasedání," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ předseda odvolacího senátu Pavel Zelenka.
"Neshledali jsme žádné zjevné chyby soudu prvního stupně, abychom rozsudek zrušili a věc vrátili, takže jsme nařídili veřejné zasedání," upřesnil soudce Vrchního soudu v Praze Radek Hartmann, který odvolací řízení povede.
"Spis je mimořádně rozsáhlý, má zhruba 60 tisíc stran, proto jsme termín stanovili až na polovinu října," konstatoval. Soudce poukázal na to, že Městský soud v Praze, jehož nepravomocný odsuzující verdikt padl v červenci 2010, případ řešil čtyři roky.
V kauze je řízení od počátku vedeno proti uprchlým. "To pro nás znamená, že o jednání vyrozumíme obhájce obžalovaných a termín vyvěsíme," upřesnil soudce Radek Hartmann a dodal: "Vzhledem k tomu, že byly od počátku trestního stíhání činěny bezvýsledné pokusy zajistit účast obžalovaných, tak nepředpokládáme, že by se nyní dostavili."
Nad "pirátem" z Prahy Viktorem Kožený, který své stíhání s nadhledem komentuje z Bahamských ostrovů, a jeho společníkem Borisem Vostrým vynesl Městským soudem v Praze rozsudek předloni 9. července. Koženého, někdejší ikonu kuponové privatizace, stejně jako Vostrého odsoudil za spoluúčast na zpronevěře majetku za 16 miliard k desetiletému pobytu ve vězení. Oba byli podle mínění prvostupňového soudu usvědčeni z tunelování harvardského investičního fondu v polovině 90. let minulého století.
V rámci náhrady škody by měl Kožený zaplatit přes deset miliard korun, Vostrý 9,5 miliardy Kč. Vzhledem k tomu, že jsou oba stále v zahraničí a s jejich vydáním to nevypadá dobře, nebyl verdikt pro poškozené klienty harvardských fondů žádnou velkou nadějí na návrat alespoň části vložených financí. Poškozených akcionářů je údajně 240 tisíc. O svá práva se hlásí i na Kypru, kde byly v 90. letech registrovány společnosti, přes něž Kožený peníze z fondů vyváděl.
Podle obžaloby měl Kožený částečně ve spolupráci s Vostrým z Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu Teplice vyvést v letech 1995 a 1996 zhruba 16 miliard korun, čímž poškodil Harvardský průmyslový holding, který následně skončil v likvidaci. Stejnou částku by měli obžalovaní vrátit plus víc než tři miliardy penále.
Peníze před lety vyváděli přes kyperské společnosti založené těsně před transakcemi a vedené na jména dalších spřízněných lidí. Končily zde prakticky veškeré bonitní akcie získané do fondů v průběhu kuponové privatizace a dále byly převáděny na zahraniční firmy ovládané Koženým.
O vydání Viktora Koženého k trestnímu stíhání se kromě Česka sedm let marně pokoušela i americká justice. Definitivního "ne" se USA nedávno dočkaly u Soudního výboru Státní rady britské královny v Londýně, která je poslední soudní instancí pro některé bývalé britské kolonie, tedy i pro Bahamské ostrovy. Požadavek vzneslo americké ministerstvo spravedlnosti. Finančník českého původu s irským pasem, jenž z Česka na Bahamy uprchnul v polovině 90. let, totiž u newyorského soudu čelí obvinění ze zpronevěry, spiknutí, podvodů, uplácení a praní špinavých peněz.
Trestných činů se měl dopustit během privatizace ropného průmyslu v Ázerbájdžánu. Do operace, pro niž se vžil název Azergate, vložili investoři 350 milionů dolarů, ale stát nakonec firmu neprodal. Američané o vydání požádali v roce 2005 a Kožený skončil na devět měsíců v bahamské vazbě. Tamní soud nejprve s vydáním souhlasil, ale finančník uspěl s odvoláním. Uplácení Kožený nikdy nevyvracel, ale tvrdí, že se na něho americké protikorupční zákony v době údajného spáchání trestných činů nevztahovaly.
