Klaus: Češi doufali v blahobyt bez práce

Češi si podle bývalého prezidenta Václava Klause přáli pád komunismu a prosperitu, už méně prý ale chtěli ke zvýšení životní úrovně přispět vlastní prací. Vyplynulo to z Klausova projevu na Ekonomické univerzitě v Bratislavě, kde exprezident vystoupil s přednáškou věnovanou 25. výročí pádu komunismu. Klaus také prohlásil, že v ČR dochází k posilování nestandardní politiky.

"Lidé tehdy chtěli konec komunismu, chtěli svobodu a prosperitu. Možná chtěli více volnost než svobodu v politickém slova smyslu. Nevím také, jestli k prosperitě chtěli práci, výkon, své vlastní cílevědomé úsilí, respektive jestli věděli, že bez toho prosperita není možná. V Česku nás to pletení si volnosti se svobodou a i to očekávání prosperity bez vlastního výkonu pronásleduje dodnes," řekl Klaus.

V ČR podle něj docházelo a dochází k posilování a k vítězství nestandardní politiky, a to v podobě vymizení ideových střetů a proměny politických soubojů na osobní nepřátelství. "Patří k tomu i vznik a rostoucí síla nových, údajně či zdánlivě nepolitických stran, vlastně nestran," řekl Klaus před studenty bratislavské univerzity, která mu před deseti lety udělila čestný doktorát.

Exprezident také uvedl, že komunistický režim v Československu se v roce 1989 zhroutil sám. "Komunismus se rozpadl, nebyl poražen, i když se k tomu, že byl poražen, leckdo hlásí. Komunismus v závěrečné fázi už byla jen prázdná skořápka a čekalo se na poslední drcnutí, které povede k jeho konci," prohlásil Klaus.

Během přednášky bývalý prezident poukázal také na to, že politické změny po sametové revoluci byly mnohem jednodušší než transformace ekonomiky. "Politická transformace vyžadovala jedinou věc, a to liberalizovat vstup do politické arény. Ekonomická transformace vyžadovala budování institucí. Nebylo možné spoléhat se, že vedle staré ekonomiky samovolně a dostatečně rychle vyroste ekonomika nová," řekl exprezident, jenž byl spoluautorem transformace hospodářství v Československu na začátku 90. let.