Klaus jmenoval soudce, které nejprve odmítl

Řady soudců rozšířili ve středu tři ze sedmi čekatelů, které prezident Václav Klaus odmítl původně jmenovat kvůli příliš nízkému věku a kteří na něj proto podali ústavní stížnost, informují čtvrteční Lidové noviny. Tři desítky čekatelů nejmenoval Klaus před více než dvěma lety s odůvodněním, že je jim méně než 30 let. Jeho krok vyvolal řadu kritických reakcí, dostal se kvůli němu do sporu se Soudcovskou unií.

Sedm "rebelů" však se svou stížností neuspělo, museli se nejprve obrátit na správní soud. Ve sporu pak pokračovali už jen dva z nich - Petr Langer a Jaroslava Krejčíková, připomíná list. Trojice, kterou ve středu prezident na Hradě jmenoval spolu s dalšími dvěma zamítnutými čekateli, ve snaze vyhrát spor nepokračovala. Přesto bez taláru zůstalo až do středy všech sedm justičních čekatelů, zatímco zbylí neúspěšní adepti, kteří se soudně nebránili, se mezitím zřejmě většinou soudci stali.

V případě Langra pražský městský správní soud v polovině června rozhodl, že Klaus ho bude muset do půl roku soudcem jmenovat, nebo musí řádně zdůvodnit své rozhodnutí. Petra Svobodová, jedna z těch justičních čekatelů, kteří podali na hlavu státu stížnost, chápe tento rozsudek jako jeden z důvodů svého středečního jmenování.

Spolu s ní posílí obecné soudy také Lenka Fialová a Petra Kořínková, které se rovněž vzepřely. Celkem prezident ve středu jmenoval na Hradě 14 soudců.

S verdiktem soudu v případu Langra vyjádřil Klaus nesouhlas. Uvedl, že chystá stížnost. Spor o jmenování nebo nejmenování Langra do funkce soudce není podle něj o tomto člověku, ale o prezidentských pravomocích.

Svým rozhodnutím nejmenovat dvaatřicet čekatelů chtěl Klaus podle svých spolupracovníků upozornit na problém, na nějž poukazoval delší dobu. V návrzích, které mu předkládali ministři spravedlnosti, byla vždy řada lidí, kteří ještě nedosáhli třicítky. Podle Klause byli na zodpovědnou funkci soudce mladí. Věkovou hranici 30 let stanovil soudcům zákon v roce 2003. Podle jeho přechodného ustanovení se ale omezení netýkalo právníků, kteří již byli justičními čekateli před přijetím zákona. Těm umožnil zákon výjimku.

Kritiku tehdy Klaus sklidil nejen ze strany čekatelů, ale také od ministerstva spravedlnosti či soudů, které s novými soudci počítaly a obávaly se přetížení. Prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa dokonce označil tehdejší Klausovo rozhodnutí za protiústavní.

Foto: Petra Mášová