Komu pomůže radar? Na seznamu je 119 institucí

Celkem 119 českých vědeckých a průmyslových institucí figuruje v tuto chvíli na seznamu firem, které by v budoucnu mohly profitovat na americkém systému protiraketové obrany.

Tým Michala Pěchoučka z pražského Českého vysokého učení technického pro americkou stranu připravuje hodnocení českých subjektů, s nimiž by mohly mít USA zájem spolupracovat.

ČTĚTE TAKÉ: Američané míří do Brd. Smlouva o radaru podepsána

Ve středu bylo dohodnuto přesné znění rámcové dohody, která podobnou spolupráci umožňuje, podepsána by podle prvního náměstka ministra zahraničí Tomáše Pojara mohla být za dva až tři měsíce. "Naši podnikatelé, naše firmy, naše vědecká a výzkumná pracoviště budou mít zjednodušený přístup na americký trh budování protiraketové obrany," vysvětlil Pojar.

ČTĚTE TAKÉ: 10 otázek a odpovědí k americkému radaru v Brdech

Česko se tak podle něj dostává "na telefonní seznam" amerických partnerů a agentury protiraketové obrany MDA.

Ta už financuje právě Pěchoučkův hodnotící projekt a na jeho základě se rozhodne, které z 24 vytipovaných oblastí výzkumu bude podporovat. Oblastí bylo původně 15, mezi nimi například problematika laserových technologií, teoretická matematika, mikrosatelity či otázky zpracování signálů nebo modelování a simulací. Česká strana nabídla rozšíření o devět dalších oborů, například o ochranu před biologickými zbraněmi, nanotechnologie, robotiku, rozpoznávání řeči či bezpečnost sítí.

Definitivní seznam s hodnocením jednotlivých institucí má Pěchoučkova skupina, ve které jsou tři desítky odborníků, předat americké straně a také české vládní radě pro vědu a výzkum letos v listopadu.

Šéf MDA Henry Obering řekl, že v nabídce projektů byl jeden tak zajímavý, že po něm Američané "skočili" ještě před středeční dohodou nad textem rámcové smlouvy. Jde o výzkum stereoskopického zobrazování, který na ČVUT vede Centrum strojového vnímání profesora Václava Hlaváče.

"Celkově v tom ohromném celosvětovém byznysu protiraketové obrany jsou ročně desítky milionů dolarů a zároveň v celém rozpočtu amerického ministerstva obrany je to ročně devět miliard dolarů. Jsou to velké peníze a bylo by dobré si sáhnout i jen na zlomek, protože české firmy do těch kontaktů a vývojových projektů zatím přístup neměly," připomněl Pojar.

Podle Oberinga mají podobnou smlouvu Spojené státy uzavřené jen s několika zeměmi, mezi nimiž je například Japonsko či Velká Británie. Šéf MDA dnes zdůraznil, že podle jeho názoru by se Česko v podobné konkurenci nemělo ztratit.

Od smlouvy umožňující přístup k těmto financím si Pěchouček slibuje nejen příliv "seriózního financování" do českých vědeckých institucí, ale v jeho důsledku například i nová pracovní místa.

České firmy se také tento týden mohly v Praze prezentovat na čtyřdenní konferenci o protiraketové obraně, která skončí v pátek. Pořádala ji francouzská Asociace letectví a astronautiky. Z celkem více než 400 účastníků jich z Česka bylo asi deset. Česká republika měla na konferenci také svůj informační stánek. USA zastupovaly mimo jiné společnosti Boeing nebo Raytheon.

Foto: Robert Sedmík