Umožnit lidem, aby dostávali sociální dávky složenkou místo přes sociální kartu? To by podle České spořitelny zpochybnilo celý systém. "Jak je navržen, je na hraně ziskovosti. A všechny nápady, jak ho ořezat, vedou k tomu, že se banka dostane spíše do ztráty," řekl v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ náměstek generálního ředitele České spořitelny Jiří Škorvaga.
Nedávno jste prohlásili, že Česká spořitelna ze sociálních karet výrazný zisk mít nebude. Proč jste se do toho tedy pustili?
Do projektu sKaret jsme nešli primárně kvůli zisku. Není v něm totiž nic moc, na čem by se dalo vydělat. Výjimkou jsou platby kartou v obchodech, protože za ty pak dostáváme provize od obchodníků. To je de facto jediný zdroj příjmů ze sociální karty. Přitom máte obrovské náklady na investice s tím spojené, které jdou až do stovek milionů korun. A proč jsme do toho šli? Jsme největší banka a už dnes máme velkou část klientů, kterých se karta týká. Riskovali bychom, že kontakt s nimi získá jiná banka a my je můžeme potenciálně ztratit. Navíc máme nejvíce klientů, bankomatů, poboček. Proto by byl nesmysl se tendru neúčastnit. Ale není to nic takového, že bychom plánovali, že toto je příležitost, na které vyděláme. Je to spíše obranná strategie.
A nemá to pro vás i další výhody? Přes karty budou protékat velké peníze, takže si nebudete muset půjčovat na mezibankovním trhu...
Česká spořitelna si nepůjčuje na mezibankovním trhu, má primární depozita od klientů. A ty peníze, jak jste řekl, opravdu těmi účty protékají. To znamená, že ministerstvo nám dává peníze těsně předtím, než se mají vyplácet. Ono nám nedá dopředu celou sumu na konkrétní měsíc. Já jsem četl úvahy v tisku, že Česká spořitelna dostane dopředu spoustu peněz, se kterými mezitím může něco dělat. Nevím přesně, co se dá dělat v řádu dnů s penězi. Co se vůbec dá dělat s penězi, aby vydělaly, když sazby i na státních dluhopisech jsou v případě Německa záporné, v případě České republiky u pětiletých nebo desetiletých dluhopisů mezi jedním a dvěma procenty. Na tom se nedá vůbec nic vydělat.
Jak dlouho budou u vás ty peníze ležet, než se dostanou k lidem?
Podle lhůt platebního styku jim peníze převedeme na technický účet ještě týž den, kdy přijdou. Předpokládáme - protože jsou to sociální dávky, které lidé potřebují - že si je vyzvednou okamžitě, jakmile je tam budou mít.
Takže oproti současnému stavu nebude žádná prodleva?
Ne. Naopak jsme uvažovali o tom, že bychom podpořili používání sociální karty. Například tím, že pokud člověk bude čerpat peníze platbou u obchodníka, tak bychom mu je dávali k dispozici ještě dříve. Že bychom to dotovali ze svého.
A přistoupíte k tomu?
Zatím to vyhodnocujeme, ale je to varianta, kterou vážně zvažujeme.
Zmínil jste, že banka bude vydělávat na platbách u obchodníků. Kolik v průměru z jedné takové platby má?
Obchodníci platí provize nejčastěji mezi jedním a dvěma procenty z hodnoty nákupu.
Mluví se o tom, že je povinnost, aby lidem na kartě povinně zůstávalo 200 korun. Co je na tom pravdy?
Není žádný povinný zůstatek na účtu. Myslím si, že to vzniklo v souvislosti s tím, že nejmenší bankovka, která se dá v bankomatech vybrat, je dvousetkorunová. Takže jde o určité technické omezení, pakliže tam máte méně než 200 korun. Ale není žádné technické minimum, které na účtech musí ležet. Samozřejmě si můžete ty peníze vybrat, když budete platit kartou, až na dno zůstatku, který tam máte.
Nebylo by vhodné některé lidi, kteří budou mít s užíváním karet problémy, ze systému vyjmout a posílat jim peníze dále třeba složenkou?
My jsme se dostali do mediální diskuse o určité skupině lidí, která může mít potenciálně problémy s využitím sKaret. Ano, jsou takoví lidé, ale je jich výrazná menšina. Pojďme řešit jejich problémy, místo abychom zpochybňovali celý systém. Protože když dáme lidem vybrat, jestli si mají zachovat složenky, nebo akceptovat sKartu, tak to naprosto ztrácí smysl. Nejenom pro Českou spořitelnu, ale pro jakýkoliv komerční subjekt, který by se měl projektu účastnit. To jsou nesmysly. Ten systém, jak je navržen, je na hraně ziskovosti. A všechny nápady, jak ho ořezat, vedou k tomu, že se banka dostane spíše do ztráty.
Ale je tu přece jenom skupina lidí, kteří si nedokážou nebo nemohou vybírat peníze kartou. Například někteří senioři nebo zdravotně postižení. Jak to chcete řešit?
Začali jsme se mnohem intenzivněji zabývat tím, kolik bankomatů ozvučíme pro zrakově postižené, kolik jich uděláme bezbariérových, kde je máme instalovat. Začali jsme spolupracovat s organizacemi, které sdružují tyto lidi, a ty nám mapují naše pobočky.
Budete ty údaje o příjemcích sociálních dávek nějak využívat pro marketingové účely?
Já přemýšlím, jaké by to mohly být za údaje. Protože my se dozvíme jenom to, že na účet ten a ten, který patří tomu a tomu, máme připsat tolik a tolik peněz. To je jediná informace, kterou máme. A to se, upřímně řečeno, dozvídáme o milionech lidí jinak.
