Bývalý předseda představenstva zkrachovalé společnosti Oděvní podnik (OP) Prostějov Milivoj Žák se bude před soudem zpovídat z porušování povinností při správě cizího majetku. Muž, jemuž hrozí až pět let vězení, údajně způsobil škodu 4,3 milionu. Žák vinu odmítá, píše příloha Mladé fronty Dnes (MfD) pro Olomoucký kraj.
Podstatou jsou šest let staré kauzy. Mezi OP a koncového zákazníka tehdy vstoupila další firma, která podle vyšetřovatelů nic nedělala, ale inkasovala většinu peněz. Státní zástupce Jaroslav Miklenda z Prostějova, který má případ na starosti, listu sdělil, že čtyři pětiny výdělku zůstaly u tohoto zprostředkovatele.
Vyšetřovatelé zdokumentovali obchody, při kterých zprostředkovatel dostal 5,8 milionu korun a OP jen 1,5 milionu. Obžaloba je přesvědčena, že firma tak OP připravila o 4,3 milionu. Spolu se Žákem je u soudu i jednatelka zprostředkovatelské společnosti. Žák vinu odmítl s tím, že vždy jednal v dobré víře a nikoliv s cílem poškodit podnik.
Podle MfD již prostějovský soud ve stejné kauze za obchody se stejnou zprostředkovatelskou firmou odsoudil bývalého zaměstnance OP Bořivoje Kluga. Dostal půlroční podmínku na osmnáct měsíců, s trestem souhlasil a ani se neodvolal, píše MfD. Žák podle deníku kromě toho čelí ještě dalšímu vyšetřování, ve kterém je pětice bývalých manažerů obviněna z machinací se zástavami posledního volného majetku ve prospěch České spořitelny, největšího věřitele OP. Pokud půjdou k soudu, hrozí jim až tři roky za mřížemi.
Na svůj proces čeká i bývalý ředitel OP František Tuhý. Je obžalován z toho, že svým příbuzným, dceři a zeťovi, v letech 2004 až 2009 pronajímal podnikové prodejny v Prostějově. Z textilky tak podle obžaloby zmizelo více než deset milionů korun. Tuhý, kterému hrozí až osm let vězení, to odmítá.
Krajský soud v Brně mu již letos uložil pět let za zpronevěru. Bývalý ředitel si údajně v době, kdy se OP potýkal s hospodářskými problémy, vyplatil odměny 26,3 milionu korun, ačkoliv o nich měla podle soudu rozhodnout valná hromada firmy, která jej do funkce ředitele jmenovala. Tuhý se proti rozsudku odvolal k olomouckému vrchnímu soudu.
V dobách, kdy podnik provozoval pobočné závody, pro něj pracovalo až 10 tisíc lidí.
