Smrt v Hurgadě
Kramný nevraždil, míní sousedé. S vrahem se totiž žije těžko

Petr Kramný není vrah. Jinou alternativu obyvatelé paneláku v Tovární ulici číslo 3 v Karviné ani nemají. Těžko si totiž přiznat, že od konce října žili v jednom vchodu s dvojnásobným vrahem.

Rodina Petra Kramného si byt v šestipatrovém paneláku v Tovární ulici v Karviné pořídila v roce 2010. Sousedé si manželský pár s rozkošnou dcerou chválili a u pochval zůstalo i tehdy, když na dovolené v Egyptě zemřely podivnou smrtí obě ženy z rodiny. Třeba Světlanu Cieślarovou dělí od bytu Petra Kramného jen patnáct centimetrů široký panel. "Naše rodiny spolu trávily víkendy na chatě a jezdili jsme i na společné dovolené. Při takových akcích lidi dobře poznáte, Petr není vrah, musí jít o nešťastnou náhodu nebo o záměr egyptské policie," litovala Cieślarová loni v srpnu před reportérem časopisu TÝDEN.

Petrovi ochránci z Tovární ulice

Na sklonku října 2013 se Petr Kramný vrátil z Egypta do svého bytu v Tovární ulici a sousedé dále věřili v jeho nevinu. V úterý byl obviněn z vraždy manželky a dcery, v karvinském panelovém domě se však pořád ukolébávají vírou v Kramného nevinu. Přiznat si, že žili v jednom domě s dvojnásobným vrahem, by totiž bylo hodně traumatizující poznání. Petr Kramný žil v bytě číslo 4, Mária Štamposká obývá byt číslo 6. "Nevěřím tomu, že to Petr udělal," skálopevně věří Štamposká. "Zatkli ho neoprávněně, Petr určitě nevraždil. To se přece policii často stává, třeba u politiků, pořád někoho zavírají a zase pouštějí jako nevinného," sbírá argumenty pro sousedovu nevinu.

Další sousedé mají podobný názor, nebo jen zmateně krčí rameny. "Nezlobte se, svůj názor vám teď neřeknu, ale mám jasno," omlouvá se Pavel Kučerňák. "Bez komentáře," podotkne Roman Czader. "Nechci o tom mluvit," dodá paní Hubáčková.

Chorobný žárlivec?

Je středa, dvě hodiny po druhé odpolední. Před domovem důchodců Nový domov v Karviné, kde od roku 2010 pracovala Kramného žena Monika, sedí starší pán.

"Dobře jsme sestru Moniku znali, o našeho příbuzného s těžkým průběhem Alzheimerovy choroby se starala moc pěkně," říká Jaroslav Šmol, jenž přišel za příbuzným na návštěvu. S manželkou si prý už loni v srpnu říkali, že Petr Kramný je vrah. "Na pětadevadesát procent. A teď už je to sto procent," má jasno. Šmolovi bylo podezřelé, že se o rodině Kramných vyprávělo skoro jako o Svaté trojici. "To není normální, každý vztah má nějaké problémy," přemítá.

Sestry v Novém domově ale TÝDNU loni v srpnu vyprávěly i o určitých rodinných rozepřích. "Monika sama nikam nechodila, jen občas s námi, což byla akce výhradně v dámském kruhu," svěřila se tehdy ošetřovatelka Marie. Některé pečovatelky dedukovaly, že až přílišná péče o milovaného druha byla spíše znakem chorobné žárlivosti. Šest měsíců po egyptské tragédii se Novém domově nikomu nechce o bývalé kolegyni mluvit. "Tady už je to zapomenutá věc, aféra přešla," odpovídá vrátný za zdravotní sestry. "Nechceme už o tom nic slyšet," potvrdí i jedna z pečovatelek.

Hlas z hostince Praha

Před osudovou srpnovou dovolenou chodíval Petr Kramný na pivo na zahrádku hostince Praha, který stojí asi 200 metrů od jeho bydliště. "Občas tu zašel i s manželkou a dcerou," potvrzuje servírka Lili. Zda se podle ní jeden z někdejších hostů proměnil v dvojnásobného vraha, nechce říct. "Odpovím vám písničkou," dodá záhadně a natočí si pivní šnyt. "Život je jen náhoda...," zapěje za výčepem proslulý hit z dílny Voskovce a Wericha.