Co je to ztížené pracovní prostředí? Jak v lednu zjistily tisíce zdravotníků, zaměstnání pod hrozbou bakterií tuberkulózy nebo virů hepatitid do něj nespadá. Nárok na rizikový příplatek by jim mohla přiznat novela vládního nařízení. Zřejmě však ne všem.
„Zaměstnanci infekčních oddělení ani pracovníci patologie, kteří provádějí rozbory nejrůznějších vzorků, nemají nárok na příplatek za ztížené pracovní prostředí,“ stěžuje si místopředsedkyně Lékařského odborového klubu Jana Vedralová, která sama pracuje na patologii. „Je to nesmysl. Současně totiž máme za rizikovost pracoviště navíc týden dovolené a infekční onemocnění se považují za choroby z povolání,“ dodává.
Co je ztížené pracovní prostředí (§6 nařízení vlády 567/2006 Sb.) |
| (1) Ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku podle zákoníku práce je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění. (2) Ztěžujícím vlivem podle odstavce 1 se rozumí (...) h) vědomé zacházení s biologickými činiteli nebo jejich zdroji nebo přenášeči, kterými jsou Guanarito, virus horečky Lasa, virus Junin (Argentinská nemoc), virus Machupo, Amapari, Sabia, virus krymsko-konžské hemoragické horečky, virus Ebola, virus Marburské horečky, všechny typy viru varioly, Equine morbilli virus, Brucella abortus, Brucella melitensis, Brucella suis, Mycobacterium leprae, Burkholderia pseudomallei (Pseudomonas pseudomallei), Burkholderia mallei (Pseudomonas mallei), Rickettsia prowazekii, Rickettsia rickettsii, Rickettsia tsutsugamushi, Rickettsia typhi (Rickettsia mooseri), Yersinia pestis, virus opičích neštovic nebo viry lidské imunodeficience, Avia influenza virus typu A, podtypu H 5 nebo H 7 a jeho genetické mutace. |
Za co mají zdravotníci dovolenou navíc (§ 215 zákoníku práce) |
| (1) (...) zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé, přísluší dodatková dovolená v délce 1 týdne. (...) (2) Za zaměstnance, kteří konají práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé, se pro účely poskytování dodatkové dovolené považují zaměstnanci, kteří a) trvale pracují alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby ve zdravotnických zařízeních nebo na jejich pracovištích, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy, b) jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy, pokud tuto práci vykonávají alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby. |
Jen lidí, kteří přicházejí pracovně do kontaktu s TBC, je podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Tomáše Cikrta asi 2800.
Princip za sedm stovek
Nový zákoník práce svazuje mzdu mnoha pravidly: kromě té minimální nebo příplatků za práci přesčas či v noci zavádí také mzdu zaručenou. Ta stanovuje, kolik peněz za určitou práci musí člověk dostat. Personalista nebo mzdová účetní tak mají zaručenou mzdu 12 tisíc korun, tvůrčí programátor 14 600.
Stejný předpis určuje i to, že zaměstnanci v některých profesích musejí dostávat příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, a to ve výši nejméně 10 procent minimální mzdy. Pracovní prostředí může být komplikováno prachem, chemikáliemi, vibracemi, zvýšeným tlakem nebo možnými zdroji infekce. A právě tady je problém. Podle nové vládní vyhlášky je totiž rizikovým pracovištěm jen místo, kde se vyskytuje ptačí chřipka, virus AIDS nebo Ebola (viz Co je ztížené pracovní prostředí).
Podle Jany Vedralové jde spíš o problém principu než peněz. „Příplatek by dělal asi sedm set korun za měsíc, třeba v naší nemocnici jsme na patologii celkem čtyři,“ vypočítává. I když se prý mnohé managementy snaží zaměstnancům vyjít vstříc a peníze jim přiznávají jako osobní ohodnocení, jde o nenárokovou složku mzdy, kterou je možno kdykoli odebrat.
Například ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady příplatky za rizikové pracoviště zaměstnancům dorovnávat nemuseli. "V rámci rozpětí se totiž zvýšily rizikové i další příplatky, například směnný, onkologický, gerontologický a podobně," sdělila na dotaz redakce TÝDEN.CZ Hana Vránová z tiskového oddělení nemocnice.
Změna se chystá
Ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí (MPSV) si jsou tohoto problému vědoma, ale řešení potrvá ještě řadu měsíců. V současné době připravuje MPSV návrh novelizace na základě doporučení resortu ministra Julínka (viz Jak by měla vypadat nová úprava).
Jak by měla vypadat nová úprava (§6, odst. 2, bod h nařízení vlády 567/2006 Sb.) |
| Ztěžujícím vlivem se rozumí 1. vědomé zacházení s dále uvedenými biologickými činiteli nebo jejich zdroji nebo přenášeči při práci v laboratořích specializovaných na jejich diagnostiku a výzkum: Guanarito, virus horečky Lasa, virus Junin (Argentinská nemoc), virus Machupo, Amapari, Sabia, virus krymsko-konžské hemoragické horečky, virus Ebola, virus Marburské horečky, všechny typy viru varioly, Equine morbilli virus, Brucella abortus, Brucella melitensis, Brucella suis, Mycobacterium leprae, Burkholderia pseudomallei (Pseudomonas pseudomallei), Burkholderia mallei (Pseudomonas mallei), Rickettsia prowazekii, Rickettsia rickettsii, Rickettsia tsutsugamushi, Rickettsia typhi (Rickettsia mooseri), Yersinia pestis, virus opičích neštovic nebo viry lidské imunodeficience, Avia influenza virus typu A, podtypu H 5 nebo H 7 a jeho genetické mutace, mycobacterium tuberculosis, 2. pracovní činnosti spojené s vyšetřováním a léčením osob hospitalizovaných na klinických pracovištích specializovaných na léčení infekčních onemocnění. |
| Zdroj: ministerstvo zdravotnictví |
Z návrhu je patrné, že problém řeší jen částečně. Zatímco sestry a lékaři z infekčních oddělení budou mít rizikovost posvěcenu, pracovníci patologie či laboratoří chráněni nebudou. Právě oni přitom posuzují rezistenci kmenů tuberkulózy na antibiotika nebo třeba to, zda je člověk postižen prionózou - takzvanou nemocí šílených krav.
Jana Vedralová odmítla návrh, který dostal TÝDEN.CZ z ministerstva zdravotnictví, hodnotit s poukazem na to, že ho nemá k dispozici a neměla možnost ho spolu s kolegy posoudit. „Ministerstvo si v poslední době zvyklo formulovat návrhy bez konzultací,“ stěžuje si.
I tato novelizace však může vstoupit v platnost nejdříve za několik měsíců. Nyní ji posuzuje MPSV, jeho formulace poputuje opět na ministerstvo zdravotnictví, s připomínkami zpět na MPSV a poté případně k projednání ve vládě.
Ilustrační foto: Lucie Pařízková
