Města mají problém: tisíce Čechů "bydlí" na radnicích

Atraktivní brněnskou adresu Husova 5 má v občanských průkazech zapsáno víc než sedm tisíc lidí, přímo v centru Jablonce na Mírovém náměstí 19 "bydlí" přes pět set občanů. Místo boháčů jde však oficiálně o bezdomovce. Adresy radnic se totiž  zapisují do dokladů lidem, kteří ve správním řízení přišli o trvalé bydliště.

Trvalé bydliště je totiž jen evidenční údaj, který nemusí vypovídat o skutečném pobytu člověka. Proto lidé, kteří nemají vlastní dům či byt nebo jim majitel zapsání trvalého bydliště nedovolil, bydlí na tzv. evidenční adrese. Mnoha městům to způsobuje problémy. A nejen jim.

Například ve Zlíně totiž na adrese radnice "bydlí" přes 1300 lidí, tedy téměř 1,7 procenta obyvatel města. Podobně jsou na tom i další obce: v Trutnově se jedná o víc než 1,4 procenta, v Jablonci nad Nisou 1,1 procenta, v Rokycanech dokonce dvě procenta obyvatel.

Dopisy vybírá jen zlomek lidí

Dnes se lidé na evidované adrese zdržovat nemusejí, měli by si ale vybírat korespondenci, která jim chodí. "Z dvou set sedmdesáti šesti osob si pravidelně přichází vyzvednout poštu asi deset lidí," popisuje situaci v Rokycanech mluvčí radnice Jan Engler. Podobná situace je i v dalších dotázaných městech.

Radnice přitom mají se zásilkami virtuálních obyvatel administrativní problémy. "Obyčejné zásilky se evidují a uchovávají po dobu čtrnácti dnů, poté se vracejí zpět poště. Výzvy k vyzvednutí doporučených zásilek se též evidují, uchovávají se po dobu na nich uvedenou a poté se likvidují. Je to pro nás bezesporu práce navíc," stěžuje si trutnovská mluvčí Veronika Svobodová.

Některé radnice využívají možnosti poštu vůbec nepřebírat. "Poštovní zásilky, které chodí na adresu radnice pro tyto občany, vracíme zpět na poštu s tím, že se adresát na úřední adrese nezdržuje," vysvětluje zlínská mluvčí Marie Masaříková.

Administrativní obyvatelé radnic
Brno	7200
Zlín	přes 1300
Praha 5	913
Jablonec n. Nisou	508
Příbram	asi 480
Šumperk	296
Rokycany	276
Písek	130
zdroj: úřady

Do budoucna by se ale situace těchto radnic mohla zkomplikovat. Novela občanského soudního řádu totiž má změnit způsob doručování soudních písemností: po uplynutí lhůty pro vyzvednutí by pošta zásilku nevracela soudu, ale házela lidem do schránky. "Záleží na tom, jestli by konkrétní formulace zákona umožnila zásilky odmítnout s tím, že se tu adresát nezdržuje. Pokud ne, bylo by to nepříjemné," říká Masaříková.

Problém mají úřady i vymahači

S lidmi hlášenými na radnici mají obce i jiné problémy. "Tito občané neplatí povinný poplatek za třídění, svoz a likvidaci komunálního odpadu," upozorňuje příbramský mluvčí Jiří Kubík. "Osoba vlastní pozemek na území města, přes nějž chce město vést kanalizaci, a potřebuje jednat o odprodeji pozemku a tak dále. Majitel ale není k zastižení," popisuje problém s administrativním obyvatelem radnice mluvčí Masaříková.

Komplikace přinášejí "úřední" adresy i policii, soudům a dalším institucím. "Tyto občany nelze sehnat, takže veškeré poplatky, dluhy a jiné pohledávky jsou velmi špatně vymahatelné. Lidi přitom často shánějí policie, soudy, úřady práce, exekutoři, banky, spořitelny, pojišťovny i další instituce," popisuje jabloneckou praxi mluvčí Veronika Krausová.

Množí se přitom případy, kdy si lidé nechávají "zrušit" trvalý pobyt záměrně. "Občané se kvůli dluhům například v rodině domluví a matka nechá zrušit trvalý pobyt synovi," vysvětluje Krausová.

K administrativnímu zrušení trvalého pobytu totiž dochází obvykle ze tří důvodů: buď se potomek odstěhuje od rodičů a ti chtějí jeho bydliště ze své adresy odstranit, nebo noví majitelé domů ruší trvalý pobyt původním obyvatelům, nebo jeden z rozvedených manželů nechává "administrativně vykázat" toho druhého. "Počet těchto správních řízení stále roste. Zatímco v roce 2002 jich bylo 46, v roce 2006 to bylo už 122 a do 20. srpna 2007 dokonce 159," stěžuje si Krausová.

Znovuzavedení přechodného pobytu?

Dříve měl stát kromě "administrativního" trvalého bydliště přehled i o tom, kde se člověk opravdu zdržuje: existovala tzv. přechodná bydliště, v nichž měl být člověk k zastižení. "Institut přechodného bydliště ze zákona zmizel kvůli tomu, aby stát neshromažďoval zbytečně údaje o soukromí občanů," vysvětluje Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Podle zlínského magistrátu by znovuzavedení přechodného bydliště mohlo úřadům ulehčit práci. "Mělo by také být složitější zrušit někomu trvalý pobyt, aby tato možnost nebyla zneužívaná," navrhuje Masaříková.

Podle ministerstva ale podobná změna zákona není na pořadu dne. "Podněty k tomuto tématu včetně toho zlínského jsme samozřejmě vzali na vědomí," říká mluvčí Malá. Ministerstvo je ale zatím posuzuje a teprve se chystá rozhodnout, jestli zákon o evidenci obyvatel změnu opravdu potřebuje.

Foto: www.icpisek.cz