Ministerstvo spravedlnosti dojednalo smlouvu, která by měla umožnit, aby si Česko a Arménie vzájemně uznávaly trestní rozsudky v závažnějších kauzách. Dohoda má řešit případy, kdy je občan jednoho ze států odsouzen ve druhém státu, ale ještě před nástupem do tamního vězení se vrátí do vlasti. Vyplývá to z dokumentů, které úřad zaslal do připomínkového řízení.
Česko s Arménií v uplynulých letech řešilo situaci údajného mafiánského bosse arménského původu Andranika Soghojana, kterého ČR odsoudila k 22 letům vězení za objednávku nájemné vraždy v Praze. Najatý vrah si spletl oběť, zavraždil jiného člověka a dalšího zranil. Původní rozsudek nad Soghojanem byl zrušen, muž se ocitl na svobodě a z Česka odjel. Odsouzen byl v nepřítomnosti v roce 2013 a Arménie už ho nevydala zpět. V roce 2014 byl sice na základě českého zatykače v Jerevanu krátce zadržen, poté ho ale Arménie propustila s odůvodněním, že své občany do zahraničí nevydává.
Ministerstvo nyní nechtělo komentovat, zda by připravenou smlouvu bylo možné vztáhnout zpětně právě i na Soghojanův případ. "Proces sjednávání této smlouvy aktuálně probíhá a text návrhu smlouvy ještě není finální. Proto zatím není možné říct, na jaké případy se bude smlouva vztahovat," sdělila bez dalších podrobností Lucie Machálková z tiskového oddělení.
Podle předkládací zprávy smlouva nicméně míří i na případy, kdy jsou Arméni či Češi odsouzeni ve druhém státě v nepřítomnosti poté, co byli k soudu řádně předvoláni.
"Jelikož ani Česká republika, ani Arménská republika standardně nevydávají své vlastní státní příslušníky - až na výjimečné případy, kterými je v případě České republiky vydání osoby mezinárodnímu trestnímu soudu, vydání osoby s jejím výslovným souhlasem či předání dle evropského zatýkacího rozkazu - případné žádosti o vydání by v takových případech nemohlo být vyhověno," napsalo ministerstvo.
K takzvanému předání soudního rozhodnutí do Arménie pak v současné době neexistuje žádný smluvní základ, protože zakavkazská země neratifikovala příslušný dodatek k mezinárodní Úmluvě o předávání odsouzených osob.
Možnost udělit milost zůstává
"Dle informací poskytnutých arménskou stranou neumožňuje arménské vnitrostátní právo převzetí výkonu cizozemského rozhodnutí na bezesmluvním základě," uvedl úřad, který se proto už od roku 2016 snažil s Arménií uzavřít smlouvu. Text dohody vznikl letos v únoru na schůzce v Jerevanu.
Smluvní strany se podle připraveného textu zavazují uznat a vykonat na svém území pravomocný rozsudek druhého státu, který jejich občanovi ukládá trest odnětí svobody. Druhý stát o to nejprve musí písemně požádat. "Rozsudek nebude uznán a vykonán, pokud v okamžiku přijetí žádosti o uznání a výkon pravomocného rozsudku nepřesahuje délka zbývajícího trestu pět let," stojí ve smlouvě.
Stát, který bude rozsudek vykonávat, bude vázaný druhem a výší uloženého trestu. Může ale trest přizpůsobit svému právu, pokud je s ním druh či délka sankce v rozporu. Nově uložený trest však nesmí být přísnější. Smlouva také výslovně stanoví zákaz přeměnit vězení na peněžitý trest. Oběma státům zůstane pravomoc udělit odsouzenému milost či ho zahrnout do amnestie.
V Česku je k ratifikaci smlouvy prezidentem nutný souhlas Parlamentu ČR.
