Energetická koncepce
Ministr Kuba: Bez uhlí může mrznout polovina domácností

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) měl do konce roku představit novou energetickou koncepci. Muž, který v polovině října vystřídal Martina Kocourka, si však nakonec řekl o odklad, aby si mohl spočítat její dopad na českou ekonomiku. Na rozdíl od svého předchůdce nesází tolik na jádro. Odmítá se bez rozmyslu zříct uhlí a kritizuje fotovoltaiku. A jeho minulost, kvůli níž ho premiér Petr Nečas odmítl před rokem a půl vzít do vedení ODS? Spojování s vlivným podnikatelem a místostarostou Hluboké nad Vltavou Pavlem Dlouhým, označovaným za "kmotra" jihočeské ODS, prý už má dost.

Českobudějovický primátor a bývalý člen ODS Juraj Thoma se nechal slyšet, že se po vašem jmenování do čela ministerstva průmyslu a obchodu bude o chystané zakázce na dostavbu Temelína rozhodovat v restauraci Hubert, kam chodí i vlivný zákulisní hráč jihočeské ODS Pavel Dlouhý. Co na to říkáte?

Zaráží mě, že primátor krajského města, který by měl být alespoň minimálně příčetným člověkem, dokáže vyplodit takovouto větu. Za poslední dobu jednal premiér o Temelínu v Bílém domě, s prezidentem ruské federace... To je platforma, kde se jedná. Kdyby se pan primátor věnoval více práci, nemuselo být zdraví českobudějovických dětí vystaveno vysokými hodnotám azbestu ve školách. Ale pan primátor byl vždycky spíš na tyto výroky než na práci.

Jak byste popsal svoje vztahy s místostarostou Hluboké Pavlem Dlouhým?

Jsme ve stejné straně. Potkáváme se na politických jednáních. Je to legitimní politický reprezentant strany v Jihočeském kraji, který dlouhodobě působí v čele jihočeské agrární komory. Nepodnikám s ním, nejezdím s ním na dovolené. A tím bych to jednou provždy rád uzavřel.

Do konce roku jste měl předložit novou energetickou koncepci. Co vás přimělo požádat premiéra o oddálení tohoto termínu? Souhlasíte s kritikou, která se od odborné veřejnosti snesla na koncept předložený vaším předchůdcem Martinem Kocourkem?

Moje jmenování proběhlo 16. listopadu, a protože tento poměrně rozsáhlý koncept měl být předložen do konce roku, dostal bych se do situace, že ho odevzdám, aniž bych byl u jeho projednání a mohl komunikovat se všemi zúčastněnými stranami. Jde o materiál, který určuje směry energetické koncepce na dalších 30 nebo 40 let. Pokud ho mám prosazovat a být za něj politicky odpovědný, chci mít jistotu, že byl dobře prokonzultován a že se umím ztotožnit s variantami, které v něm jsou. Nechci zahodit práci, která na něm byla odvedena. Ale chci mít jistotu, že materiál, který předložíme, bude optimálním mixem energetických zdrojů tak, abychom dokázali i vyjádřit jejich dopad na českou ekonomiku. Což v tomto období složité ekonomické situace považuji za naprosto klíčové.

Ministr Kocourek se spoléhal především na jádro. Jak si představujete zastoupení jednotlivých zdrojů vy?

Každý podíl jakékoliv složky je o tom, jaké za ním stojí náklady a jaká energie a v jaké ceně se z toho dá vyrábět. Jsem přesvědčen, že musíme posuzovat zapojení všech energetických zdrojů z tohoto pohledu. V tuto chvíli činí podíl jádra zhruba 30 procent, v některém z návrhů se zvyšoval dokonce na 80. Za tím by ovšem stály obrovské investice na vybudování reaktorů, a proto podíl jádra v tomto rozměru není podle mého racionální. Stejně jako například fotovoltaiku považuji za jedno z nejhorších rozhodnutí ve smyslu energeticky využívaných zdrojů, protože má neuvěřitelně negativní dopad na české veřejné rozpočty a všichni daňoví poplatníci ji dotují 32 miliardami každý rok. Což za těch 20 let podpory je víc než 600 miliard, a to je neuvěřitelné číslo.

Když už jste zmínil fotovoltaiku, jak budete postupovat za dva roky, až skončí její zdanění? Nebojíte se, že cena elektřiny najednou vyskočí klidně o 20 procent?

V téhle chvíli se přiznám, že nevím. Musím konzultovat další postup s kolegy. Pro mě je současné nastavení velmi nešťastné. Ale situaci po dvou letech s tím zdaněním ještě určitě vyřešenou nemám. Pokud jde o cenu elektřiny, odhadovat vývoj na dva roky dopředu je velmi složité. Pro nás je teď důležité vymezit co nejlepší podmínky pro to, aby byla udržitelná cena elektrické energie tak, aby českých podnikatelům a firmám umožnila obstát v konkurenci.

A co uhlí? Budete pro prolomení těžebních limitů?

Myslím, že se u nás tato otázka řeší trochu nešťastně pouze z ekologického hlediska. A přitom je třeba zvážit všechny ekonomické dopady. I Evropská unie doporučuje svým zemím využívat vlastní zdroje. A my jsme zemí, která má poměrně významné zdroje nerostných surovin, jako je uhlí. Pokud se rozhodneme, že uhlí využívat nebudeme, pak je potřeba říct, že to bude mít velký vliv na teplárny a může se rozpadnout celý teplárenský systém, na který je napojena více jak 1,6 milionu domácností v České republice. Mohou se významně zvednout ceny tepelné energie. A velmi těžce se to dá řešit tak, že těžit přestaneme, a až se za pět let rozhodneme jinak, zase těžit začneme.

Takže jste spíš pro těžební limity prolomit?

V téhle chvíli nejsem pro pouze z ekologických důvodů rezignovat na všechny zdroje, které tam jsou uloženy. Jako zodpovědný ministr průmyslu, který má zajistit dobrý přístup k energii českým občanům a firmám, nemůžu velmi jednoduše říct, ať se lomy klidně zatopí, a využívat lacinou argumentaci, že se když tak k uhlí zase dostaneme. To totiž pak může trvat třeba 8 let, než se k prvnímu uhlí znovu prokopeme, a bude to stát miliardy. Prostě je třeba si toto férově říct .

Jak může ministerstvo průmyslu a obchodu pomoci firmám v nastupující krizi?

To, co můžeme v tuto chvíli udělat, je maximální podpora proexportní politiky. Jsme malá, velmi otevřená ekonomika. Dvě třetiny našeho HDP jsou vázány na vývoz. A bohužel asi 83 procent z toho vyvážíme do zemí Evropské unie. A když se podíváte, v jaké situaci nyní Evropa je, tak je to samozřejmě pro naši ekonomiku velmi zranitelná fáze. Proto jsem přesvědčen, že se musíme zaměřit na to, aby export směřoval i jinam. Musíme vytvořit fungující systém, který umožní ministerstvu průmyslu a obchodu pomáhat otevírat nové trhy a maximálně na nich podporovat české firmy. Tu koncepci bych rád představil někdy v průběhu ledna s panem premiérem.

Na jaké trhy by mělo Česko expandovat?

Třeba do Ruska, Společenství nezávislých států, zemí ASEAN, BRIC - ať už je to Brazílie, Indie, Čína. Třeba státy ve Společenství nezávislých států jsou nám mentálně poměrně příbuzné, česká strojírenská výroba tam má dobré jméno a je na co navazovat. A je třeba tento potenciál významně využívat.