Možností, jak řešit neonacisty v armádě, je několik

Ministerstvo obrany má v rámci platných předpisů několik možností, jak řešit přítomnost neonacistů i jejich sympatizantů v armádě, jeho pravomoci jsou však omezené, pokud příznivci extremistických hnutí neporuší zákon. V pátek to sdělila ministryně Vlasta Parkanová.

Možností je podle ní přeložení extremistů od bojových jednotek k logistickým útvarům, neprodloužení vojenského závazku, předčasné ukončení kontraktu nebo odebrání bezpečnostní prověrky.

Mladá fronta Dnes také uvedla, že v elitních jednotkách české armády slouží příznivci extremistických hnutí. Deník identifikoval dva muže z brigády rychlého nasazení a jednoho z dělostřeleckého útvaru.

Parkanová řekla, že udělá vše proto, aby "tito lidé" v armádě nesloužili. "Konkrétní postup budu konzultovat s náčelníkem generálního štábu (Vlastimilem Pickem)," napsala v SMS Parkanová. Doplnila, že ministerstvo se více ve spolupráci s policií zaměří na zjištění toho, zda zájemci o službu v armádě nepatří k neonacistickým skupinám. Zároveň však doplnila, že přítomnost neonacistů v armádě je "podle všeho zcela okrajovým jevem".

List napsal, že vojáci, kteří se účastní mezinárodních srazů či demonstrací neonacistů, jsou Jan Brhel, Martin Hrach a Vladimír Holub. Podle MfD to potvrzují fotografie, svědci i policisté. První dva jmenované policie sleduje jako příslušníky nejmilitantnějšího křídla extremistů. Bývají vidět i na akcích, jako je setkání k výročí úmrtí válečného zločince a Hitlerova blízkého spolupracovníka Rudolfa Hesse, píše MfD. Odborníci podle deníku předpokládají, že podobných vojáků je více.

Velitelé elitních jednotek se obávají, že neonacisté získají v brigádě rychlého nasazení prvotřídní sabotážní či protiteroristický výcvik: učí se tam boji zblízka či tichému zabíjení, to pak mohou uplatnit ve střetech s policií, antifašisty a při školení extremistů, uvádí MfD.

Politolog Zdeněk Zbořil upozorňuje, že Česko není jedinou zemí, která se musí s pronikáním pravicových extremistů do armády vyrovnávat. Podobné problémy podle něj mají také v Británii nebo v Německu. Doplnil, že radikálně smýšlející lidem může imponovat klid a pořádek, který vojsko nabízí. Služba v elitních útvarech navíc může být pro extremisty motivací. "Dává jim to pocit výjimečnosti," uvedl Zbořil.

Kritéria při výběru nových vojáků by se podle něj měla především upřesnit. "I když stanovíte přísná kritéria, můžete se zcela fatálně zmýlit," konstatoval ale. Při výběru nových vojáků by proto podle něj měla hrát roli zkušenost lidí, kteří je vybírají.

Foto: ČTK