Na péči o děti budou dohlížet „úřady práce“

Stát by měl v budoucnu více dohlížet na instituce, které poskytují péči ohroženým dětem. Počítá s tím ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas ve své koncepci systému péče o děti. Vzniknout by měl i Národní úřad pro zaměstnanost a sociální správu, v nějž by se měla transformovat síť úřadů práce.

Podle ministra by se v budoucnu měla tíživá sociální situace rodin řešit poradenstvím a podporou, nikoli umisťováním dětí v dětských domovech. „V dětských domovech je asi 7500 dětí a z nich 70 procent ze sociálních důvodů,“ upozornil Nečas.

O dětech budou už napřesrok rozhodovat konference

Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá zavést do péče o děti řadu změn. Především chce této problematice vládnout pevnější rukou, prostřednictvím Národního úřadu zaměstnanosti a sociálních služeb, který by měl vzniknout spojením úřadů práce do jediné instituce. „Tento úřad by měl zajistit sjednocení postupů péče o děti, řídit a kontrolovat příslušné organizace,“ popsal svou představu. Úřad by podle Nečase měl začít fungovat už v roce 2009.

Změnit by se měla i náhradní rodinná péče. „Chceme vytvořit systém podpory pro pěstounské či adoptivní rodiče a také postupně pěstounskou péči zcela profesionalizovat,“ informoval Nečas. Bez kvalitní pěstounské péče není podle Nečase možné snižovat počet dětí v ústavech, stejně jako není možné vyloučit odebírání dětí ze sociálních důvodů, když stát nemůže rodinám nabídnout vytváření krizových či azylových bytů.

Ministerstvo také bude kontrolovat péči, kterou poskytují dětské domovy, pěstounské rodiny nebo třeba zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (Klokánky). Jejich kvalita se bude porovnávat se standardy, které úřadníci právě připravují. V budoucnu tedy bude možno říci, jak dobrou péči jednotlivá zařízení poskytují.

Ještě dříve by se do praxe měly začít uvádět některé metodické dokumenty, které ministerstvo připravuje. Ty například zdůrazňují, že stát má podporovat a udržovat rodiny, aby se dokázaly o děti starat samy, a ne jim děti odebírat. Konkrétně by se situace rodin v nesnázích měla řešit na takzvaných případových konferencích. Těch by se spolu s rodiči účastnili sociální pracovníci, lékař, zástupci školy či zainteresovaných nestátních zdravotnických organizací. Společně by stanovovali individuální plán práce s rodinou a dítětem, který by poté kontrolovali sociální pracovníci.

Odborníci volají po zásazích státu

Ministrova snaha posílit koordinační roli státu se setkala s podporou i během konference Práva dětí v Evropské unii, která se konala na ministerstvu a zúčastnila se jí řada odborníků na tuto problematiku. Poukazovali především na fakt, že záležitosti týkající se dětí jsou roztříštěny mezi tři resorty a že by stát měl důsledněji kontrolovat péči, kterou děti dostávají.

Europoslanec Milan Cabrnoch (ODS) tu upozornil na Strategii EU o právech dítěte, kterou bude příští týden projednávat Evropský parlament. Materiál například navrhuje zřízení jednotné evropské dětské linky důvěry, analýzu překážek, které dětem brání realizovat jejich práva, zřízení Evropského fóra dítěte nebo posílení znalosti dětských práv. „Strategie neoplývá příliš velkým množstvím jasných a konkrétních kroků,“ komentoval hlavní body dokumentu Cabrnoch.

Ilustrační foto: Petra Mášová