Očima Martina Hekrdly
Volby, Lessy a běsi

Protože jsou volby na krku, ODS skoro už v troubě a v médiích zrychleně buší pravověrná srdce, roztrhl se pytel s pozitivními články o TOP 09. "Pro rovnováhu na politické scéně je důležité, aby byla ve sněmovně zastoupena silná pravicová strana," napsal týdeník Respekt v nepodepsaném úvodníku svého předvolebního čísla. A jako lepší (než ODS) vychází redakčnímu anonymovi "přes mnoho námitek" TOP 09. Navzdory uondanému knížeti a - tak jest psáno - "skandály obsypanému" Kalouskovi.

Potíž je v tom, že poněkud "unavenější" Karel Schwarzenberg v roli Jamese Bonda je od počátku hlavním symbolem celé partaje (a dýmka na billboardech symbolem tohoto symbolu, symbolem na druhou). A že skandály nejen obsypaný, ale doslova poďobaný Miroslav Kalousek má jasné charakteristiky: faktický projektant, otec zakladatel, mluvčí i vůdce TOP 09. A žádný Petr Gazdík se starostenským kukučem telecí nevinnosti!

Optický klam

Sotva je možné pokládat za solidní pravicovou stranu, slátanou z uprchlých lidovců, pravicových starostů a náhodných kolemjdoucích pravé víry. Nemá žádnou tradici a společenskou ukotvenost partaj, jíž svého času (2009) expředseda ODS Mirek Topolánek nabízel - poté, co ji možná pospolu s Kalouskem oba chytře vymysleli - společnou modrou kandidátku. O TOP 09 - o jakousi "béčkovou ODS" - se alespoň opticky měla rozrůst tehdy již pocuchaná, čím dál méně volitelná pravice. Klam a mam.

Mělo by být jasné, že nemůže legitimně, účinně a dlouhodobě podpírat zprava politickou rovnováhu vykřičená strana, která v Nečasově vládě obsadila "citlivé resorty" (financí, sociálních věcí, zdravotnictví), ministerstva s agendou té nejbrutálnější šokové terapie. Strana, která namísto rovnováhy logicky co chvíli rozpoutala zemětřesení.

Ani knížepán v Černínském paláci kupodivu nespal. Naopak, urputně bojoval proti sólové zahraniční a proexportní aktivitě tehdejšího ministra obchodu a průmyslu Martina Kuby. Schwarzenberg s ním bojoval se skoro stejnou vášní, s jakou ještě nedávno zápasil s Milošem Zemanem o obsazování ambasadorských postů. Bylo to všechno pochopitelné, leč slovo "rovnováha" znamená něco zcela jiného.

Oko uragánu

Knížecí skutky a "prohozy" lze vždycky nějak zamluvit a nejhorší z nich před rozjásanými davy prohlásit za pravdivé, pádné či aspoň roztomilé. Ale Kalouska nezapřou, Kalousek jede v čele bezpočtu svých klientů. Jede nedotčen (nedotknutelný?), jako by v oku uragánu, jenž divě roztáčí sloupy finančních toků.

Chrastí mu kostlivci ve skříni. Je jistě možné, že nynější, v demisi úřadující vrchní financ Jan Fischer vstoupil do předvolební kampaně, když nejprve poukazoval na šikanu v resortu, Kalouskem údajně trpěnou. A nyní prý sepisuje na téhož Kalouska trestní oznámení za některé minulé arbitráže, při nichž stát doznal úhony. Těžko se však zapojily do kampaně hned dva soudy, které letos - jeden v květnu a ten druhoinstanční minulý týden definitivně - rozhodly, že bývalý policejní prezident Petr Lessy je nevinný člověk. A že jeho loňský vyhazov z funkce i od policie dekretem Jana Kubice byl od samého počátku nezákonný.

Ne, exministr Kubice není zajímavý, byť jeho kariérní biografie dokládá velké schopnosti. Víme, že čtyři dni před volbami umí zvrátit jejich výsledek ve prospěch pravice. V pravý čas (za vládní krize) nastoupit přímo do kabinetu (pravicového) k jeho záchraně. A odvolat policejního prezidenta - k záchraně koho?

V paměti národa (ne, to se netýká ÚSTR) uvízlo, že to byl Miroslav Kalousek, který zachraňoval Vlastu Parkanovou divými rétorickými figurami. Byl to Kalousek, kdo se snažil zaškolit i nejvyššího státního zástupce na "metodiku ministerstva financí" v armádních tendrech. To Kalousek nátlakově telefonoval vyšetřovateli Mazánkovi a pak i policejnímu prezidentu Lessymu. A Kalousek to byl, kdo prý v tomtéž rozhovoru šéfovi policie řekl o vyšetřovatelích, že budou "všichni odstíháni ve velmi krátké době". Kdo asi pak dostal nápad, že ryba páchne od hlavy a že by stačilo "odstíhat" důležitého svědka (vojáka Daňhela) a posléze i policejního šéfa? Kdo byl a stále je tak výřečný, troufalý, v podloubí fackující a politicky mocný muž s podpůrnou pavučinou - ne, neříkám chobotnicí - silových vztahů?

Vnitřní slepota

Buď jak buď, Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), její ředitel Ivan Bílek, náměstek Dušan Brunclík, dozorující žalobce Michal Muravský a svědkyně - Lessyho bývalá mluvčí - Pavla Kopecká vypadali pak zblízka jako nezvykle pilná zničující mašinérie a zdálky jako houf poskoků. Lessy byl obviněn ze zneužití pravomoci veřejného činitele, z pomluvy podřízeného ("sprostého podezřelého" z krytí gangsterského konání) a nakonec - nejnověji - i z podvodu při pobírání nemocenské! I právním laikům bylo jasné, co asi vytušily i soudy: že tady šlo o službu na zakázku. Že tu kdosi odstřeluje policistu, jenž možná není žádný lumen ani lilium, ale zcela určitě překáží "vyšším zájmům" konkrétních elit.

Třeba to tak nebylo a není. Z politiky vůbec, a nejen před volbami (předvolební kampaň de facto začíná hned po každých volbách znovu), se vždycky vylíhnou a všude pak rejdí běsi. Ale ne ti z Dostojevského Běsů, v nichž jsme rádi spatřívali "typické bolševiky". Jsme konfrontováni s běsy ze staré slovanské mytologie, s démony, o nichž se věřilo, že způsobují slepotu, přesněji (a to je důležité): vnitřní slepotu. A tak GIBS prostě neviděl, co vidět měl a mohl. A komentátoři nejsou s to spatřit ani to, co je zřejmé: že TOP 09 už žádnou skutečnou rovnováhu u nás nezajistí.