Premiér přednášel
Nečas přednášel studentům, ti posílali ministry zpět do školy

Vláda své kroky málo a špatně vysvětluje, stěžoval si často premiér Petr Nečas. A tak se rozhodl jít ministrům příkladem a vyrazil obhajovat reformy před studenty. Na hodinu a půl dlouhém setkání ze sebe vychrlil desítky čísel a počmáral celou tabuli. "Jinými slovy dělat reformy má svůj význam," prohlásil.

Přes téměř letní počasí čekala Nečase na pražské Filosofické fakultě přeplněná aula. Premiéra přivítal i rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. "Na akademické půdě je větší prostor pro racionální argumentaci," rozesmál Hampl hned na úvod studenty příslibem věcné diskuze, která se v parlamentu často nevidí.

Pak už se ujal slova Nečas a začal obšírně vysvětlovat reformy.  "Doufám, že čísla jsou přijatelná i na půdě Filosofické fakulty," rýpl si na úvod do převážně humanitně založených studentů premiér, když sepisoval fixem na tabuli "některá konkrétní čísla" k důchodové reformě a demografickému vývoji. "Na první pohled to vypadá jen jako změna zlomku, ale má to své hluboké konsekvence, dopady do důchodového systému," bavil studenty, když opakovaně nasedal "do stoje času" a popisoval, že poměr ekonomických aktivních a neaktivních obyvatel se v budoucnu dramaticky změní.

Během patnácti minut měl premiér počmáranou půlku tabule a začal se sápat po promítacím plátně, které by si mohl stáhnout na další psaní. Smazat moderní tabuli se mu totiž ani speciální houbou nepodařilo. "A jéje, to není zrovna dočista," děsil se, když se na tabuli objevily šmouhy. "Budu muset psát tam, kde je ještě volno," povzdechl si. Řada studentů se nicméně už v té době v jeho výkladu nejspíš ztratila. Rukou si podpírali hlavy a na nezvyklou návštěvu za katedrou už jen nepřítomně hleděli.

Lehce ospalou aulu Nečas opět probudil až povídáním o finančních trzích. "Nemusí se nám to líbit, nemusíme s tím souhlasit, ale to je tak asi všechno, co s tím můžeme dělat," vypůjčil si premiér výrok Járy Cimrmana, jehož hry prý od mládí miluje.

Hned v nadcházející diskuzi mu takovou nadsázku jeden ze studentů však bleskově vrátil. "Nevím, jestli je citát Járy Cimrmana to nejlepší, co bych chtěl od státníka slyšet," rýpl si do Nečase Josef Švéda z katedry literatury a aula se rozezněla smíchem a potleskem.

Stejně bouřlivé ovace nicméně nakonec sklidil i Nečas. A to i přesto, že k němu měli studenti výhrady. Vadilo jim třeba, že si neudělal víc času na jejich otázky, a když už měli možnost je položit, odpovědi se vyhnul. "To byl přímý dotaz na toho Vondru," zlobila se například po skončení přednášky skupinka studentů, že Nečas lépe nereagoval na výtku, že vláda s korupcí příliš nebojuje.

Jeden z vysokoškoláků pak už během debaty poslal Nečase i jeho ministry zpátky do školy. "Nemělo by smysl, aby každý ministr chodil na příslušnou vysokou školu a dozvěděl se, co si myslí o jeho krocích tam, kde vyučují jeho obor?" otázal se vážně premiéra. Sám Nečas by mohl zvážit třeba DAMU. Aby jeho vystoupení občas nebylo, slovy Cimrmana, nuda, nuda, šeď, šeď.