Členové bezpečnostních sborů musejí i nadále sloužit až 150 hodin přesčasů ročně bez nároku na příplatek nebo náhradní volno. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o služebním poměru, který podalo 45 levicových poslanců za ČSSD a KSČM. Kdyby ústavní soudci návrhu vyhověli, znamenalo by to pro stát značné výdaje. Soudce zpravodaj Stanislav Balík začal ve 14 hodin číst obsáhlé odůvodnění nálezu.
Sporné ustanovení říká, že součástí ročního příjmu každého příslušníka je také odměna za případných 150 hodin přesčasů. Další peníze dostanou policisté nebo třeba hasiči až po překročení této hranice. Podle levicových poslanců z ČSSD a KSČM je zákon v rozporu s právem zaměstnance na spravedlivou odměnu za práci.
Opatření je podle poslanců nespravedlivé především vůči těm, kteří 150 hodin skutečně odpracují, aniž za to mají náhradní volno nebo odpovídající odměnu. Jejich plat je totiž stejný jako příjem kolegů, kteří neodsloužili ani jedinou hodinu přesčasů. Přitom 150 hodin přesčasů dohromady činí téměř celou základní dobu služby připadající na jeden kalendářní měsíc.
Poslanci také žádali zrušit větu v zákoně, která upravuje odměňování za sváteční dny. Uvádí se v ní, že příslušníkům s normální pracovní dobou, kteří nechodí do služby ve svátek, se příjem za sváteční dny nijak nekrátí. Dostanou tedy stejnou mzdu, jako kdyby přišli do práce. Norma je podle kritiků kvůli tomu nevýhodná pro ty členy bezpečnostních sborů, kteří pracují na směny a musejí do služby i ve svátek.
Návrhem se na Ústavním soudu od roku 2009 zabýval soudce Balík. Právník sociálních demokratů Radovan Suchánek jej kvůli tomu v médiích kritizoval za průtahy. Ústavní soud však při rozhodování není vázán žádnou lhůtou. U plenárních věcí, například návrhů na zrušení částí zákonů, o nichž rozhoduje všech 15 soudců, nejsou dva roky nijak výjimečná délka řízení.
Zákon o služebním poměru platí od roku 2007. Týká se policistů, hasičů, celníků, pracovníků Vězeňské služby, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Ještě než norma vůbec vstoupila v platnost, stihli ji zákonodárci několikrát novelizovat. Poté přišly ještě další změny. Po schválení zákona opustila policii řada lidí.
Zákon totiž zvýšil výsluhové příspěvky při odchodu do civilu. Někteří policisté byli s normou nespokojeni. Tvrdili, že jim snížila příjmy. Odbory organizovaly protesty
