Ani pět let po katastrofální povodni v roce 2002 nejsou lidé z Čech chráněni před dalším možným řáděním vodního živlu. Na Moravě, kde si připomínají desáté smutné výročí záplav, je situace o něco lepší. Ale i tam to trvalo dlouhých pět roků, než se začalo něco dít.
Na dolním toku Labe v Ústeckém kraji je plánována velmi rozsáhlá soustava protipovodňových opatření za více než miliardu korun. Pět let po povodních nestojí téměř žádné, buduje se jen nájezd k novému mostu u Litoměřic, který byl do protipovodňových opatření zahrnut.
Jednou z nejpostiženějších obcí kraje byly Křešice nedaleko Litoměřic. Ochranu mají dosud stejnou jako v roce 2002. V plánu je stavba hráze za 200 milionů korun, která bude lemovat okraj obce. Má se postavit z betonu i některých mobilních prvků. "Původně jsme ji odmítali, protože bude místy až třímetrová a vzhledu obce určitě nepřidá. Voda by se sem stejně dostala průsaky, ale odborníci nás přesvědčili, že bude fungovat. Nyní řešíme problém finanční spoluúčasti. Na poslední chvíli jsme se dozvěděli, že musíme mít podíl deseti milionů. To je víc než objem našeho obecního rozpočtu a nevíme, kde ty peníze vzít," uvedla starostka Křešic Ludmila Juříková. Hráz by měla obec ochránit před dvacetiletou vodou, podobné prvky mají vyrůst na dalších desítkách míst v kraji.
Zatímco v kdysi utopených severních Čechách lidé na ochranu stále čekají, vodohospodáři na Odře mají první etapu protipovodňových opatření za sebou. 
Stavět začali pět let po moravských povodních, v roce 2002. Už dokončili asi 40 staveb za zhruba 730 milionů korun. Jsou rozmístěny na Olši na Karvinsku, na Odře a Ostravici na Ostravsku, dále na Bohumínsku či Opavsku.
S těmito stavbami se skončilo letos, tedy deset let od velké vody. Další dvacítka podobných staveb však ještě chybí. Dobudovat by se údajně měly do několika let. Zásadním krokem v tomto směru má být přehrada v Nových Heřminovech na horním toku Opavy, ale její realizace zůstává v nedohlednu. Ochránila by Opavsko, Krnovsko a další obce zejména v okrese Bruntál. Stavbu prosazuje Moravskoslezský kraj, do dokumentů o ochraně před povodněmi ji zahrnul v roce 2003. Ani desítky studií však k zahájení stavby nevedly.
Dodnes se vybírá mezi velkou a malou variantou. "O konkrétní podobě protipovodňové ochrany rozhodne vláda. V současnosti není vybráno řešení na horním toku Opavy, proto také nejsou dořešeny otázky financování," uvedla Tereza Hlaváčová z tiskového oddělení kraje. Vláda by měla o stavbě rozhodnout v roce 2008, stavět se bude až v letech 2017 až 2020. "Rozhodnout se mohlo už dávno. Deset let se přešlapovalo na místě, což je velmi smutné," konstatovala starostka Zátoru Salome Sýkorová. Právě tato obec byla v letech 1996 a 1997 totálně zdevastována záplavami a nyní je chráněna jen proti pětileté vodě.
Nedaleký Krnov zaplavila v roce 1997 sedmisetletá voda, Opavu pětisetletá a způsobila zde stamilionové škody. Na Povodí Odry se od roku 1997 opravovaly původní stavby a koryta řek za celkově dvě miliardy korun.
Foto: Lucie Pařízková, Karel Šanda
