Praha "si zadělává" na nový pomník. Bude se jím chlubit osmá městská část. Pomník nazvaný Operace Anthropoid slavnostně odhalí 27. května, kdy si připomene atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, jemuž se v roce 1942 postavili do cesty parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš.
FOTOGALERIE POMNÍKU ZDE.
Autorů pomníku je hned několik. Porota vybrala návrh Davida Moješčíka, Michala Šmeraly, Miroslavy Tůmové a Jiřího Gulbise v polovině června minulého roku. Pomník bude stát na proslulé křižovatce ulic Zenklova, tehdy Kirchmayerova třída, a V Holešovičkách. Před tou řidič Heydrichova kabrioletu kolem půl desáté dopoledne 27. května 1942 přibrzdil, na což Gabčík a Kubiš netrpělivě čekali.
Desetimetrový pomník, připomínající jejich odvážnou akci, tvoří zrezivělý ocelový podstavec. Na něm stojí tři postavy československých parašutistů v anglických uniformách, které sebevražedně balancují na okraji. Tváře nemají detaily. Autoři tím chtěli vyjádřit, že se na hrdiny zapomíná. Postoje postav připomínají kresby člověka Leonarda da Vinciho.
Na nádvoří Libeňského zámku se bude 27. května od 18:00 konat večerní vzpomínková slavnost. Bude tu výstava historické vojenské techniky, občerstvení a závěrečný ohňostroj.
Parašutisté československého výsadku Anthropoid, vyslaní z Londýna na pomoc domácímu odboji a pověření přípravou atentátu, se dostali na území protektorátu v prosinci 1941. Na Heydricha Kubiš s Gabčíkem, ke kterým se přidal Josef Valčík z výsadku Silver A, zaútočili právě 27. května 1942.
Pomalu jedoucímu vozu říšského protektora nejdřív vstoupil do cesty Gabčík. Jeho samopalu se ale v hlavni vzpříčil náboj. Kubiš nezaváhal a hodil na Heydrichovo auto bombu. Netrefil se sice do vozu a bomba vybuchla před pravým zadním kolem, úlomky ale Heydricha vážně zranily. Zranění později podlehl.
Okamžitě po atentátu bylo v protektorátu vyhlášeno stanné právo, začaly masové popravy a nacistický teror vyvrcholil vyhlazením Lidic a Ležáků. Výsadkáři se skrývali přes tři týdny. Nakonec je zradil Karel Čurda, jeden z nich. Na základě jeho informací se německé policii podařilo parašutisty vypátrat v kryptě chrámu svatého Cyrila a Metoděje.
Boj s Němci nepřežil ani jeden z parašutistů. V kryptě padli Gabčík, Kubiš, Valčík, Adolf Opálka, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc. Okupanti popravili i biskupa Gorazda za to, že jim poskytl úkryt.
Základní kámen pomníku už byl položen při loňském výročí atentátu. Ozvalo se ale několik hlasů, které nesouhlasily s tím, aby se "teroristům stavěl pomník". Nyní zde vrcholí poslední úpravy před odhalením. Vzbudí rozbouřené reakce, jako jiné pomníky v nedávné minulosti?
| Památník II. odboje na Klárově |
Pomník obětem komunismu na Petříně
|
Foto: Robert Sedmík, Profimedia, ČTK


Například památník druhého odboje na pražském Klárově je trnem v oku mnoha lidem. Zadavatel nejdříve pověřil výtvarníka Davida Černého, ale kvůli rozepřím zakázku dostal Vladimír Preclík. Černý se o Preclíkovo díle vyjádřil jako o "fekálním hnusu".
Nezůstává za pomníkem na Klárově, co se pomluv týče, pozadu. Vytvořil jej sochař Olbram Zoubek ve spolupráci s architekty Zdeňkem Hölzlem a Janem Kerelem. Generálnímu řediteli Národní galerie Milanu Knížákovi se ale nelíbí. Vydal se proto k němu se svými studenty a s maketami kladiv a symbolicky ho rozbíjel. 







