Na trhu práce vznikla absurdní situace. Firmy pociťují výrazný nedostatek pomocných dělníků do výroby. Počet těchto pracovních míst nahlášených na úřadech práce dosahuje téměř osmi tisíc, z toho více než dvě pětiny jsou volná čtvrt roku a déle. Nikdo se na ně nehlásí, a to i přesto, že mezi nezaměstnanými je téměř 37,5 tisíce lidí uvádějících tuto pracovní kvalifikaci.
Uvádí to analýza ministerstva práce a sociálních věcí projednávaná tento týden tripartitou (pracovní orgán sdružující vládu, zaměstnavatele a odbory - pozn. red.). "Jedná se o skupinu prací s nízkými kvalifikačními požadavky s často vysoce nízkou mzdou. Její výše není pro uchazeče o zaměstnání dostatečně motivující, zejména v případě nutnosti dojížďky do zaměstnání mimo místo bydliště, kdy není schopna adekvátně kompenzovat zvýšené náklady (doprava, zabezpečení péče o dítě či jinou závislou osobu atd.)," odůvodňuje si v ní ministerstvo problém s touto profesí.
Problematická je podle něj také fyzická náročnost práce v kombinaci s požadavky na směnnost provozu. "Motivace k přijetí takovéhoto zaměstnání je dále snižována volenými formami pracovně-právních vztahů - často jsou využívány agentury práce a dohody mimo pracovní poměr," dodává ministerstvo. Vliv má podle něj i výrazný počet exekucí. Kvůli srážkám ze mzdy se prý nevyplatí lidem často pracovat.
Problémy sehnat vhodné lidi mají podle analýzy firmy i u dalších profesí. Například u kovářů a nástrojařů. Těch firmy shánějí 6,6 tisíce, k dispozici je více než deset tisíc uchazečů o zaměstnání s touto kvalifikací. Důvody nezájmu jsou zde podle ministerstva stejné jako u pomocných dělníků.
"Dalším problémem je přímá závislost pracovních míst na zakázkách zaměstnavatele, kdy v případě nové zakázky zaměstnavatel poptává vyšší počet kvalifikovaných zaměstnanců s praxí, a naopak v případě ztráty zakázek zaměstnance propouští," konstatuje úřad. "Jedná se tedy o skupinu povolání s charakteristickou vysokou fluktuací způsobenou jak pracovní silou, tak vlastní závislostí vykonávaných prací na objemu zakázek, včetně vlivu sezonnosti," dodává.
Třetí nejžádanější profesí jsou řidiči autobusů, náklaďáků a kamionů. Firmy jich přes úřady práce shánějí 5,2 tisíce, mezi nezaměstnanými jich je téměř třikrát tolik. "Hlavními problémy při snaze obsadit volná pracovní místa z této skupiny je obava z odpovědnosti za cestující v případě řidičů autobusu nebo tramvaje," udává analýza.
V případě řidičů v nákladní dopravě je podle ní výraznou bariérou časová náročnost, mnoho uchazečů o zaměstnání prý má také negativní zkušenost s tlakem zaměstnavatelů na překračování legislativních norem. Jde například o délku jízdy, množství přepravovaného nákladu nebo technický stav vozidla. Další překážkou jsou podle ministerstva vysoké kvalifikační nároky v podobě speciálních, finančně nákladných řidičských oprávnění a nutná praxe. Firmy z oboru však uvádějí jako jeden z hlavních důvodů to, že jim řidiče "přetahují" firmy v Německu.
