Parlament po volbách: sněm staronových inženýrů

Říjnové volby obraz českého parlamentu zásadně nezmění. Bude to do značné míry týž pánský klub starých tváří. Prototyp poslance, který vzejde z voleb, vypadá následovně: zasloužilý stranický činovník, muž kolem padesáti let s technickým vzděláním, který buď už několik let ve sněmovně zasedá, nebo přichází jako starosta, zastupitel, podnikatel, lékař či učitel.

Zatím není úplně jasné, kolik stran bude vlastně kandidovat (obvykle to bývá kolem třiceti), ve hře je jich ale fakticky asi jen pět. Pokud by odhad volebních šancí byl přesný a nenastalo by žádné překvapení, hlasování skončí těsným vítězstvím ČSSD před ODS v poměru 74 : 71 získaných mandátů. Do sněmovny by se s 27 poslanci dostala ještě KSČM, strana TOP 09 by měla 17 křesel a lidovci 11. Levice by si tak zajistila ve sněmovně nejtěsnější většinu 101 hlasů.

ČTĚTE TAKÉ: Průzkum: ČSSD by vyhrála volby

Ze jmen, která by se při takovém výsledku dostala do sněmovny, je zřejmé, že strany i tentokrát vsadily hlavně na osvědčené kádry a do experimentů s novými tvářemi na volitelných místech se příliš nepouštějí. Z dvou set křesel by 115 obsadili dosavadní poslanci. Stranou, která nejvíce zabetonovala čelní příčky svých kandidátek, je KSČM: do 20 z 27 křesel by zasedli dosavadní poslanci. Naopak nejméně se sněmovní mazáci prosadili ve straně TOP 09 - mezi 17 jejími poslanci by byli jen tři.

Starou krev má ve sněmovně občerstvit 85 nováčků. I mezi nimi je však dost politických veteránů - třeba senátor TOP 09 Karel Schwarzenberg, exposlanci Michal Kraus (ČSSD), Jaroslav Lobkowicz či Jaromír Talíř (oba KDU-ČSL), bývalí hejtmani Petr Bendl, Jiří Šulc (oba ODS) a Stanislav Juránek (KDU-ČSL) nebo pražský primátor Pavel Bém (ODS). "Chci ve sněmovně dotáhnout to, co jsem za jedenáct let práce nebyl schopen legislativně udělat pro Prahu," vysvětluje přestup do jiné ligy Bém.

ČTĚTE TAKÉ: Paroubek požaduje dohodu o slušné kampani

Pět rudých doktorů

Nová sněmovna si v každém případě zachová pověst pánského klubu, v němž jsou ženy víceméně pro okrasu. Pokud by volby dopadly podle modelu TÝDNE, zasedlo by v lavicích pouze 32 žen, tedy 16 procent osazenstva Thunovského paláce (v roce 2006 jich byl do sněmovny zvolen skoro přesně stejný počet - 31).

Opakuje se i to, že větší prostor ženy najdou spíše v malých stranách: u lidovců by tři úspěšné kandidátky představovaly 27 procent poslaneckého klubu, v TOP 09 čtyři poslankyně 24 procent klubu. V obou velkých partajích naopak ženy dostaly prostor minimální: ČSSD by jich měla 11 (tj. 15 procent), ODS dokonce jen 7 (necelých 10 procent). Vypovídající je také údaj o tom, kolik žen proniklo na místa krajských "jedniček": mezi sedmdesáti lídry pěti stran jich lze najít pouze dvanáct.

ČTĚTE TAKÉ: Klaus se pustil do "blbé nálady" v Česku

Pokud jde o vzdělanostní profil nové sněmovny, pak lze čekat, že bude z velké většiny složena z vysokoškoláků. Podle modelu TÝDNE by poslanců bez akademického titulu mělo být v novém sněmu pouze 41. Výhradně absolventi vysokých škol se zřejmě objeví v lavicích KDU-ČSL, po dvou poslancích s nižším vzděláním by měly mít kluby TOP 09 a KSČM; ODS by zastupovalo 14 a ČSSD 23 poslanců bez vysoké školy.

V plejádě titulů budoucích poslanců stejně jako dosud dominuje inženýr - v nové sněmovně by jich mělo být 82. Další odbornosti následují s velkým odstupem. I dvacet let po listopadu 1989 mají reálnou šanci na křeslo ve sněmovně v dresu KSČM čtyři držitelé titulu RSDr., tedy někdejší absolventi Vysoké školy politické ÚV KSČ. Přesněji řečeno: čtyři pravděpodobní poslanci se k tomuto titulu i dnes hrdě hlásí, ovšem třeba Josef Smýkal, "dvojka" na zlínské kandidátce ČSSD, týž titul raději cudně zamlčuje.

Ilustrační foto: Jan Schejbal, Lucie Pařízková