Zálohové výživné
Stát by mohl za neplatiče alimentů dávat až 2500 korun

Až 2500 korun měsíčně by mohl stát poskytovat za neplatiče alimentů jako zálohové výživné. Dostaly by ho rodiny s příjmem pod 2,7násobek životního minima. Po dlužnících by vyplacenou dávku pak vymáhal úřad práce. Plánuje to ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD), návrh obrysů zákona chce brzy předat vládě. Už loni s podobným záměrem ale v koalici neuspěla. Marksová kritizovala ministerstvo spravedlnosti, které podle ní ke zlepšení situace nic nepodniklo. 

"Neúplných rodin je kolem 500 tisíc, ve 46 tisících případů ročně rozhodují soudy o placení výživného, polovina lidí neplatí. Každoročně je odsouzeno kolem deseti tisíc lidí za to, že neplatí. I kdyby v každé rodině bylo jen jedno dítě, dostaneme poměrně velké číslo," uvedla ministryně.

K zavedení náhradního výživného se vláda zavázala v koaliční smlouvě. Podle Marksové se ministerstvo spravedlnosti řešení situace samoživitelek po nástupu kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD) ujmout nechtělo, udělal to tedy její resort. S prvním návrhem takzvaného věcného záměru zákona přišel koncem roku 2014. Loni ho ale koalice odmítla.

"ANO nechtělo novou sociální dávku. Říkalo, že se mají najít jiné způsoby. Ty leží na ministerstvu spravedlnosti. To během roku neudělalo vůbec nic, co by v této zemi pomohlo zlepšit situaci samoživitelek a samoživitelů," kritizovala resort spravedlnosti Marksová. Justici má na starosti právě koaliční ANO.

Podle Marksové se nynější návrh od toho předešlého příliš neliší. Na zálohové výživné od státu by dosáhli rodiče s příjmem do 2,7násobku životního minima, jimž bývalý partner či partnerka alimenty na děti neplatí. Dávka by činila maximálně 2500 korun měsíčně. Nezapočítávala by se do příjmu pro rozhodování o další pomoci od státu. Po dlužnících by vyplacenou podporu vymáhaly úřady práce. Pokud by nic nezískaly zpět, stát by podle odhadů zaplatil ročně asi sedm set milionů korun. V podkladech k minulému návrhu resort práce uvedl, že by se od dlužníků podařila získat zpátky ale asi jen tři procenta vydané sumy.

Ke kritikům náhradních alimentů patřila například poslankyně ANO Radka Maxová. Už dřív řekla, že zálohové výživné je nevhodná cesta, protože neřeší příčiny. Jako alternativu uvedla například domácí vězení pro neplatiče či možnost postoupení dluhu dalším osobám či firmám, které by ho vymáhaly.

Proti zavedení zálohového výživného se staví i opoziční TOP 09. "Nevidím důvod, proč by společnost jako celek měla poskytovat náhradu za nezodpovědného rodiče, který není ochoten dostát svým závazkům vůči svému dítěti či dětem," uvedla místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová. Nevěří, že by stát dokázal dluh účinně vymáhat. Podle Adamové by soudy měly spory o alimenty řešit rychleji a neplatiče důsledně postihovat.

Proti náhradnímu výživnému od státu je i bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, která se jako advokátka věnuje rodinné problematice. "Připadá mi to demotivující, dovedu si představit, jaké nápady by to mohlo vyvolat u nesolidních rodičů," řekla v neděli. Podle jejího průzkumu mezi soudci a dalšími odborníky 73 procent rodičů platí výživné dobrovolně, desetině to uloží soud, desetina rodičů alimenty nepožaduje a jen sedm procent rodičů soudní verdikt nerespektuje a neplatí. Zlepšit by se měla vymahatelnost, míní Kovářová.

Podle Marksové se náhradní výživné vyplácí v 19 zemích EU, například i na Slovensku. Tam dítě dostává maximálně 1,2násobek svého životního minima. Po dlužníkovi sumu vymáhá sám rodič přes exekutory. Pokud získá něco zpět, vrátí státu to, co od něj dostal.