Případ finančníka Viktora Koženého v datech

Události spojené s finančníkem Viktorem Koženým od jeho návratu z emigrace v roce 1990:

Duben 1990 - Kožený se vrátil do Československa. Po návratu byl na federálním ministerstvu financí krátce poradcem jednoho z autorů kuponové privatizace Dušana Třísky. Založil také Harvardské investiční fondy, které v první vlně kuponové privatizace získaly body od desetiny všech účastníků.

Leden 1994 - Opustil Českou republiku, když jej začal ohrožovat soud s bývalým agentem tajné služby Václavem Wallisem, který mu údajně prodával tajné informace. Wallis byl později osvobozen.

Září 1995 - Kožený získal irské občanství.

1996 - Spojením šesti Harvardských investičních fondů z první vlny kuponové privatizace a Sklo Unionu Teplice vznikl Harvardský průmyslový holding (HPH), který ale v roce 1997 skončil v likvidaci. Kožený tím měl podle obvinění způsobit škodu ve výši 13,6 miliardy korun.

1997 - První američtí finančníci svěřili Koženému miliony dolarů, za které v Ázerbájdžánu nakoupil privatizační kupony. Z privatizace ale sešlo a hodnota kuponů klesla na nulu.

Prosinec 1999 - Soudy ve světě začaly Koženému kvůli investici v Ázerbájdžánu obstavovat majetek.

2001 - České orgány činné v trestním řízení se začaly zajímat o aktivity Koženého na území republiky.

Září 2001 - Česká policie připravila obvinění z podvodu pro Koženého a bývalého předsedu představenstva a likvidátora HPH Borise Vostrého, který žije od roku 1996 v zahraničí a nyní má belizské občanství.

2. října 2003 - Kožený byl v New Yorku obviněn ze zpronevěry 182 milionů dolarů z 15 investičních fondů. O tyto peníze přišli investoři v důsledku aktivit v Ázerbájdžánu.

Podzim 2003 - Kožený v Česku založil Občanskou federální demokratickou stranu. Chtěl kandidovat ve volbách do EP v červnu 2004, ale cizinecká policie mu zamítla žádost o dlouhodobý pobyt.

14. října 2003 - Obvodní soud pro Prahu 4 vydal mezinárodní zatykače na Koženého a Vostrého. Od července 2003 jsou stíháni jako uprchlí kvůli rozsáhlému podvodu.

7. června 2005 - Česká republika navázala diplomatické styky s Bahamami, žádá vydání Koženého.

9. září 2005 - Policie po dvou letech ukončila vyšetřování kauzy Koženého a Vostrého a v lednu 2006 je navrhla obžalovat.

5. října 2005 - Kožený byl zatčen na základě amerického zatykače na Bahamských ostrovech, kde několik let žil.

6. října 2005 - Kožený byl spolu s dalšími dvěma muži u newyorského soudu obžalován z úplatkářství v Ázerbájdžánu.

13. října 2005 - Soudkyně v bahamském hlavním městě Nassau nepovolila jeho propuštění na kauci.

30. ledna 2006 - V Nassau začalo soudní řízení o vydání Koženého do USA.

14. února 2006 - Vostrý přes advokáta oznámil, že se vrátí do Česka, zatím se tak nestalo. Vostrý totiž požadoval český doprovod, který měl zajistit, že nebude během zpáteční cesty zatčen v jiném státě. České úřady to však odmítly.

23. června 2006 - Soudkyně první instance při závěrečném soudním jednání rozhodla, že Bahamy mohou vydat Koženého do USA.

25. července 2006 - Obhajoba namítla, že meziamerickou protikorupční smlouvu nelze pro vydání Koženého použít, protože byla Bahamami a USA ratifikována až v roce 2000, tedy poté, co Kožený žalované skutky údajně spáchal.

28. září 2006 - Soudkyně potvrdila červnové rozhodnutí, že Bahamy mohou vydat Viktora Koženého do USA. Kožený se odvolal.

29. ledna 2007 - Bahamský vrchní soud oznámil, že zahájí řízení o odvolání Koženého proti vydání do USA 30. dubna.

27. dubna 2007 - Kožený byl propuštěn na kauci. Odvolací řízení, jehož začátek byl plánovaný na 30. dubna, bylo odročeno.

6. července 2007 - Oznámeno, že soud v Chicagu prohlásil za promlčenou většinu z bodů obžaloby dvou amerických podnikatelů, kteří byli obviněni společně s Koženým.

23. července 2007 - V Nassau začal odvolací proces, v němž se Kožený domáhá změny rozsudku o svém vydání do USA.

24. října 2007 - Bahamský vrchní soud v odvolacím řízení rozhodl, že Kožený nemůže být vydán do USA. Obžaloba naznačila, že se proti rozhodnutí odvolá.

Ilustrační foto: archiv