Radar přijde na miliardy, české firmy prý nevydělají

Vybudování a spuštění radaru, který Američané plánují postavit ve vojenském újezdu Brdy, by si z rozpočtu USA vyžádalo přibližně 260 milionů dolarů (asi 5,5 miliardy korun). Uvádí to americká Agentura pro raketovou obranu (U.S. Missile Defense Agency). Na výstavbě a obsluze radaru by se mohly podílet také české firmy. Analytici si ale nemyslí, že by česká ekonomika výrazně vydělala.

Celkově by náklady na radar činily přibližně 550 milionů dolarů (asi 11,5 miliardy korun). Kromě nákladů na výstavbu také Američané počítají s výdaji na komunikační vybavení, které by byly asi 118 milionů dolarů (asi 2,5 miliardy korun), na ostrahu vyčlenili 45 milionů dolarů (asi 950 milionů korun).

Lehner potvrdil, že by do Česka měl být přesunut radar z Marshallových ostrovů. Na rozmontování radaru, jeho přepravu a opětovné složení v Brdech si Američané vyhradili přibližně 125 milionů dolarů (asi 2,6 miliardy korun). Do této částky zahrnují také testování radaru v Česku a aktualizaci počítačů.

Mluvčí dodal, že experti agentury v současnosti vyhodnocují, zda bude třeba radar na Marshallových ostrovech upravit nebo ho modernizovat. "Radar bude v Evropě vykonávat stejnou funkci, jakou měl během testů protiraketové obrany v Pacifickém oceánu. Přesně to bude sledovat a odhalovat malé objekty ve vesmíru," uvedl. Podle něj však zatím není jasné, jakým způsobem bude radar do Česka dopraven a kolik bude doprava stát.

Podle Lehnera budou mít české firmy také příležitost podílet se na výstavbě radaru. Mluvčí dodal, že zatím není známé, jaký přínos by provoz a výstavba radaru mohly mít pro českou ekonomiku v několikaletém horizontu. Personál základny však bude přispívat k rozvoji místní ekonomiky tím, že bude v okolí vojenského újezdu bydlet a nakupovat. Na základně by mělo pracovat přibližně 150 až 200 lidí.

Čeští ekonomové jsou však spíše skeptičtí k tomu, že by tuzemská ekonomika z radaru významněji těžila. "Myslím si, že ekonomický dopad bude neutrální. Můžeme dostat nějaké zakázky od Američanů a na druhou stranu ztratit kontrakty od Rusů... Přínos je tedy v rámci mezinárodní politiky, nikoli v rámci ekonomie," řekl již dříve analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Ekonom Vladimír Pikora z firmy Nextfinance si myslí, že není jisté, že české firmy zakázky skutečně dostanou."Spíš se zdá, že proběhne velmi tvrdá prověrka, kde se pod slovem kvalifikované možná může skrývat i politicky prověřené. V každém případě se jedná o velmi pěknou kličku, jak si mohou americké firmy mezi sebe rozdělit zakázky," uvedl již dříve Pikora.

Spojené státy v lednu požádaly o umístění radaru dalekého dosahu v Česku a sila s desítkou protiraketových střel v Polsku. ČR již oficiálně zahájila s USA vyjednávání. Trvat by měla do konce roku. Polská část systému by měla stát až 2,5 miliardy dolarů (53 miliard korun).

Z průzkumů veřejného mínění se zatím jeví, že Češi si stavbu radaru v Brdech nepřejí. Politická scéna je v otázce radaru rozdělena. Zatímco ODS a lidovci jsou pro umístění radaru v Česku, zelení váhají a chtějí do projektu více zapojit NATO a EU. Se stavbou základny nesouhlasí také většina opoziční ČSSD, která žádá referendum. Ostře proti stavbě základny jsou komunisti.

Foto: Jan Zatorsky