Česká republika dosud neratifikovala dohodu o Mezinárodním trestním soudu v Haagu mimo jiné proto, že se nepodařilo prosadit nový trestní zákon. Uvádí to ministerstvo spravedlnosti, podle nějž má přípravu schválení dohody na starosti ministerstvo zahraničí.
Česká republika zůstává poslední ze zemí EU, která se k dohodě o vzniku stálého trestního tribunálu nepřipojila. Tribunál přitom funguje již od roku 2002 a do jeho pravomoci spadá souzení válečných zločinů, agrese, genocidy nebo zločinů proti lidskosti, a to v případech, kdy se stíháním těchto zločinů nezabývá země původu jejich pachatele.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg si podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzany Opletalové vyžádal analýzu situace.
K ratifikaci dohody o tribunálu Českou republiku v pondělí vyzvaly česká pobočka Amnesty International, společnost Člověk v tísni, Český červený kříž a Liga lidských práv. Země by se tak připojila ke 104 státům, které již tzv. Římský statut upravující činnost soudu schválily.
Sněmovna v roce 2001 zamítla novelu ústavy, která by umožnila v souladu s Římským statutem stíhat trestně i prezidenta, členy parlamentu nebo soudce ústavního soudu. Většině poslanců tehdy vadila univerzálnost navrhované novely.
Ministerstvo spravedlnosti dnes zdůraznilo, že má na starosti pouze "trestněprávní souvislosti" ratifikace. Jednou z nich je například úprava hmotného trestního práva, která ale spadla pod stůl, když parlament loni v únoru neschválil novelu trestního zákoníku. "Samozřejmě i nadále je s těmito úpravami počítáno v dalším návrhu nového trestního zákona," uvádí se v prohlášení úřadu.
Spoluprácí s mezinárodním trestním soudem nebo tribunálem bude podle ministerstva částečně řešit také připravovaný návrh zákona o mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech, který má být vládě předložen do konce tohoto roku.
Foto: archiv ICC