Diskuze
Schwarzenbergovi vadí, že se Rakušané cítí oběťmi nacismu

Bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg ve Vídni odmítl tvrzení Rakušanů, že byli obětí nacismu. Tato teze je podle něj výsledkem přehnané politické korektnosti. Prohlásil to během pódiové diskuze u příležitosti vydání pamětí jeho prastrýce, poválečného rakouského diplomata Johannese Schwarzenberga.

Schwarzenberg připomněl, že Rakousko bylo obsazeno vojenskou silou, někteří jeho tehdejší obyvatelé však byli nadšenými nacisty a v poměru k počtu obyvatel bylo v zemi velké množství válečných zločinců. "Měli bychom rozlišovat mezi Rakušany, kteří se provinili, a státem, který byl obětí. Popírání toho je výsledkem přehnané politické korektnosti," zdůraznil český politik, který za své poválečné emigrace žil i v Rakousku.

"Nyní by se zdálo absolutně politicky korektní tuto teorii o rakouské oběti popírat, ale tak jednoduché to není," dodal Schwarzenberg.

Podle historika Olivera Rathkolba je problémem, že se "za doktrínu o oběti schovali pachatelé, arizátoři a váleční zločinci". Na jejím vytvoření se podle něj podíleli i diplomaté jako Johannes Schwarzenberg, bojovník proti nacismu, který se po válce zaměřil na posilování rakouské identity. Z vlastní zkušenosti oběti hitlerovského režimu pak lidé jako on nárokovali status oběti pro celé Rakousko, poznamenal během diskuze v úterý večer Rathkolb.

Jeho kolega Rudolf Agstner při této příležitosti vyzval vídeňské ministerstvo zahraničí, aby zveřejnilo všechny dokumenty z doby nacismu. Po tom, co všechna akta týkající se rakouských diplomatů z tohoto období publikovalo Německo, nemá podle něj smysl cokoli schovávat.

Rakousko bylo obsazeno hitlerovským Německem před 75 lety, 12. března 1938, a stalo se až do konce druhé světové války součástí nacistické říše jako Východní marka (Ostmark). Takzvaný anšlus si Hitler dal později potvrdit lidovým hlasováním, v němž jej podpořilo 99 procent účastníků.