Srovnávací testy
Gymnazisté dopadli o 30 procent lépe než žáci ZŠ

Studenti víceletých gymnázií dopadli ve srovnávacích testech až o 30 procent lépe než jejich stejně staří spolužáci na základních školách. Velké rozdíly v úrovni škol jsou i mezi jednotlivými kraji - například v testu z češtiny dopadli nejlépe žáci devátých tříd z jižní Moravy, nejhůře pak děti z Plzeňského kraje.

Novinářům to oznámili zástupci společnosti Scio, která loni na podzim testovala celkem 39 tisíc žáků 6. a 9. tříd a odpovídajících ročníků gymnázií. Podobné testování přitom připravuje ministerstvo školství v roce 2013.

"Cílem testu bylo porovnat školy mezi sebou," uvedl ředitel Scia Ondřej Šteffl s tím, že neposuzují, zda jsou znalosti žáků dobré či ne. Například žáci devátých tříd na základních školách průměrně vyřešili 25 procent testu z matematiky, stejně staří gymnazisté ale uspěli v 55 procentech početních úloh. Ještě větší rozdíl je v testu z angličtiny, který žáci ZŠ napsali na 34 procent a gymnazisté na 72 procent.

"Jsou výborné základní školy, které mají výrazně lepší výsledky než některá gymnázia, přestože potenciál základních škol se na druhém stupni snižuje odlivem nadaných dětí na víceletá gymnázia," upozornil Šteffl. Testy Scia přitom ukázaly, že velké rozdíly jsou nejen mezi základními školami a gymnázii, ale také mezi jednotlivými kraji. Například učitelé v Jihomoravském kraji prý umějí výrazně lépe využít studijní potenciál žáků než kantoři v Moravskoslezském kraji. Technické vybavení škol se na výsledcích žáků podepisuje jen minimálně.

Ministerstvo chce plošné testování v 5. a 9. třídách zavést právě kvůli sjednocení úrovně škol. Podle nedávného mezinárodního srovnání PISA se znalosti českých žáků zhoršily nejvíce ze všech zúčastněných států. Odborníci na vzdělávání přitom dlouhodobě upozorňují, že nejlepších výsledků dosahují státy, které se věnují hlavně méně nadaným žákům a snaží se je přivést na určitou úroveň znalostí.

V dotazníku Scio se pedagogové shodli, že dětem brání v dosažení lepších výsledků hlavně lenost a pohodlnost; s tímto názorem ostatně souhlasili i žáci. Na otázku, zda děti výuka baví, jich odpovědělo kladně jen šest z deseti.

Do testování se zapojilo 10 tisíc žáků 6. tříd a přes 29 tisíc žáků 9. tříd. Školy si testování platily, za testy ze tří předmětů pro 1 žáka daly zhruba sto korun.