Nový ministr školství Petr Fiala převzal ve středu vedení resortu. Ve funkci se chce zaměřit na řešení dopadu letošních škrtů na platy učitelů, efektivní čerpání peněz z evropských fondů a na dokončení reformy vysokých škol. Podle něj je nezbytné, aby se studenti na vzdělávání nějak finančně podíleli, poplatek však nesmí představovat překážku ve studiu. Fiala to řekl po svém nástupu do úřadu, kam ho uvedl premiér Petr Nečas (ODS). Předseda vlády řekl, že nový ministr má jeho plnou podporu.
Anketa:
Bude podle vás Petr Fiala dobrým ministrem školství?
"Nemohu slíbit žádné zázraky," podotkl Fiala. Dodal, že si všiml toho, s jakými očekáváními mnozí jeho jmenování přijímají.
Fialu do funkce navrhl Nečas. Vládní partneři s tím souhlasili. Premiér podotkl, že nový ministr je jeho "osobním nominantem", proto má jeho plnou podporu. Fiala řekl, že pokud by mu ji předseda vlády neslíbil a pokud by neměl také podporu koaličních stran, nikdy by funkci jako nestraník nepřijal.
"Moje původní profese, které se hrozně rád věnuji, je politolog. Proto jsem si velmi dobře vědom všech výhod a nevýhod nestranického ministra. Jsem velmi rád, že se moje kandidatura setkala s podporou všech politických stran. Doufám, že kvůli tomu, že nejsem členem žádné politické strany, nebude mít resort školství žádné nevýhody," podotkl ministr.
Ministr uvedl, že ve školství je řada problémů, s nimiž se bude muset vyrovnávat. Jedním z nich jsou letošní škrty 2,5 miliardy, které dopadnou na platy učitelů v regionálním školství. "Já samozřejmě nejsem rád, že je tu nějaké opatření, které má dopad na platy učitelů v regionálním školství. Budu se snažit nacházet nějaká řešení. Nevím, jestli je možné s nimi v tomto roce počítat," uvedl Fiala. Soustředit se chce na zajištění peněz pro rozpočet školství v příštích letech.
Dalším tématem je zefektivnění čerpání peněz z EU, za které resort školství dlouhodobě sklízel kritiku. Hrozí také, že by o evropské peníze mohl přijít.
Před Fialou je i reforma vysokých škol a s ní i placení školného či zápisného. "Nějaká forma spoluúčasti studentů je nezbytná. Ne snad z ideových důvodů, ale kvůli celkové situaci vysokoškolského vzdělávání v celé Evropě. My nyní musíme hledat cesty, které jsou vhodné a únosné. Zápisné má regulační funkci a je to spíše forma nějakého poplatku. Není to školné v pravém slova smyslu. Já budu každopádně dbát na to, aby žádný poplatek nepředstavoval žádnou překážku ve studiu," řekl Fiala.
Práva v Plzni? Neexistuje dobré řešení
Fiala se chce v brzké době setkat také s vedením plzeňské právnické fakulty a se šéfkou akreditační komise. Komise navrhla zrušení školy, Fialův předchůdce ve funkci Josef Dobeš (VV) naopak fungování školy prodloužil. Ministr chce hledat řešení, které by podle něho nepoškodilo studenty. "Rozhodnutí o právech v Plzni je složité a v tuto chvíli zde asi neexistuje žádné opravdu dobré řešení. Chci najít nějakou cestu, která nepoškodí studenty a současně povede k zajištění kvality na vysokých školách," prohlásil ministr.
Politolog Fiala byl do roku 2011 rektorem brněnské Masarykovy univerzity, pak zde byl prorektorem. Od loňska působil jako premiérův vědecký poradce.
