Většina akademiků je nespokojená s peněžním ohodnocením

Domácí
7. 11. 2018 20:00
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

S finančním ohodnocením za svou práci je nespokojených 63 procent akademiček a akademiků, vyplývá ze studie Sociologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ženy jsou více nespokojeny (68 procent) než muži (60 procent). S pracovními vyhlídkami, využíváním jejich schopností, hodnocením pracovního výkonu či obecně s prací jako takovou po zvážení všech aspektů jsou naopak akademici převážně spokojeni.

Průzkum se uskutečnil dotazníkovou formou mezi květnem a srpnem loňského roku. Zúčastnilo se jej 2089 pracovníků veřejných vysokých škol (1056), AV ČR (828) a dalších veřejných výzkumných institucí (205).

Nejvíce nespokojeni s finančním ohodnocením jsou pracovníci vysokých škol (67 procent), týká se to zejména asistentů, lektorů a doktorandů. Třetina respondentů dokonce zvolila možnost "velmi nespokojen/a", zatímco v AV ČR to byla šestina a v ostatních veřejných výzkumných institucích 23 procent.

Z dotázaných akademiků v AV ČR se negativně k peněžním odměnám vyjádřilo 52 procent. Výrazný rozdíl byl na AV ČR z hlediska pohlaví, nespokojených je 59 procent žen a 49 procent mužů. Na odměny si stěžovali zejména doktorandi, odborní pracovníci a vědečtí asistenti. Naopak nejspokojenější jsou vědečtí a vedoucí vědečtí pracovníci.

Na všech typech institucí jsou s financemi méně spokojeni lidé v humanitních/sociálně-vědních oborech než v přírodovědných/technických.

S pracovními vyhlídkami a využíváním vlastních schopností jsou nejméně spokojeni pracovníci veřejných výzkumných institucí, naopak v AV ČR jsou podle průzkumu v těchto ohledech vědci nejspokojenější. Stejně tomu je v případě celkového hodnocení práce. Z pracovníků veřejných výzkumných institucí si stěžovala čtvrtina, ze zaměstnanců AV ČR zhruba šestina, z pracovníků vysokých škol necelá pětina.

Hodnocení pracovního výkonu nejvíce vadí zaměstnancům vysokých škol (40 procent; 43 procent žen a 34 procent mužů) a veřejných výzkumných institucí (39 procent), v AV ČR se negativně vyjádřilo 29 procent respondentů.

Podle autorky studie Marty Vohlídalové se zdá, že pro hodnocení celkové spokojenosti s prací je klíčové to, zda zaměstnání lidem poskytuje pracovní perspektivu. "Celková spokojenost s prací také statisticky významně souvisí s pociťovanou mírou stresu a fyzického a psychického vyčerpání. Čím častěji lidé zažívají stres nebo psychické a fyzické vyčerpání, tím méně spokojenosti se svým zaměstnáním vykazují," uvedla Vohlídalová.

V AV ČR mají pracovníci zaměstnaní na plný úvazek vyšší úroveň platů ve srovnání s vysokými školami a ostatními veřejnými výzkumnými institucemi. Je v ní nejvyšší podíl zaměstnanců s hrubým měsíčním příjmem nad 30 tisíc, 40 tisíc i 50 tisíc korun. Nejčetněji zastoupeným příjmovým intervalem byl v AV ČR (29,8 procenta) i na vysokých školách (24,3 procenta) 30 tisíc až 40 tisíc korun, u dalších veřejných výzkumných institucí to bylo rozmezí 25 tisíc až 30 tisíc korun (27,6 procenta).

V nižších příjmových pásmech do 25 tisíc  korun hrubého je více než třetina vysokoškolských zaměstnanců, zhruba tři z deseti pracovníků veřejných výzkumných institucí a jen zhruba pětina pracovníků AV ČR.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Ruml Miloš

Další čtení

Rudoarmějec stojí náhle na Z

Rudoarmějec v Přerově má pod nohama zase zetko. Výraz vzdoru za Ukrajinu

Domácí
13. 5. 2025
Starý, ale hezký historický trolejbus ve Zlíně

Zlín vytáhl historické trolejbusy. Zájem byl obrovský, svezly se tisíce lidí

Domácí
13. 5. 2025
Josef Nečas u soudu

Přítelkyni polil benzínem a upálil. Odsedí si sedmnáct let

Domácí
13. 5. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ