Slováci odtajnili, kdo sledoval Dubčeka

Slovenský Ústav paměti národa zveřejnil jména některých agentů bývalé komunistické Státní bezpečnosti, kteří podle něj sledovali i čelného představitele Pražského jara 1968 Alexandra Dubčeka a jeho syny. Tito lidé patřili do okruhu zhruba třech desítek spolupracovníků kontrarozvědky, jejichž záznamy někdo po roce 1989 zfalšoval v jejich prospěch.

Novináře o tom informovali představitelé ÚPN, který dokumentuje zločiny komunistického a fašistického režimu na Slovensku.

"Činnost agentů spočívala v jeho ovlivňování (Dubčeka), v odrazování od spolupráce s osobami vyloučenými z komunistické strany po roce 1968, ale například také v odrazování od sepsání pamětí," uvedl pracovník dokumentační sekce ústavu Jerguš Sivoš. Podle něj StB Dubčeka sledovala v 70. i 80. letech a spolupracovalo s ní prý mnoho lidí, kteří se s Dubčekem setkávali.

Z dnes zveřejněných údajů vyplývá, že na Dubčeka byl nasazen například sochař Teodor Baník. Člověk téhož jména byl podle mnoha článků na internetu dlouholetým Dubčekovým přítelem. V seznamu lidí, kteří údajně na získávání informací od Dubčeka pracovali, figuruje i jméno bývalého vysokého komunistického funkcionáře Františka Barbírka.

Dubček byl jako tehdejší první tajemník komunistické strany jednou z vůdčích postav demokratizačního procesu v bývalém Československu, který zastavil vpád vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Ze strany byl později vyloučen a za normalizace pracoval jako dělník a technický úředník. Žil v ústraní a pod trvalým dohledem Státní bezpečnosti. Do vrcholné politiky se vrátil až po listopadu 1989, kdy stanul v čele federálního parlamentu. V roce 1992 zemřel ve věku nedožitých jednasedmdesáti let po automobilové nehodě.

Záznamy v registračních protokolech o agentech, kteří byli mimo jiné nasazeni i na Dubčeka, však byly podle Ústavu paměti národa po pádě komunismu zfalšovány. Ze spolupracovníků se tak na papíře staly například pronásledované osoby. Ústav zjistil 29 případů pozměňování evidenčních záznamů, přičemž část těchto lidí pracovala právě na Dubčekovi.

Svazky o všech 29 osobách byly zároveň po sametové revoluci skartovány. ÚPN odhalil jejich činnost, a tedy i jejich zařazení mezi agenty StB, na základě studia jiných dokumentů, které v minulosti vedla tajná policie. Mimo to se po roce 1989 podle Sivoše zničilo i dalších 13 svazků tajných spolupracovníků kontrarozvědky, v těchto případech se ale údaje prý nepozměňovaly.

Ilustrační foto: archiv