Sněmovna zatím ani v pátek nedokončila debatu o návrhu KSČM na takzvané zdanění církevních restitucí, který vetovali senátoři. Poslanci projednávání přerušili kvůli jinému pevně zařazenému bodu, a to o elektronických neschopenkách. Marek Benda (ODS) tak nestačil dočíst brožuru, kterou o zdanění státních náhrad církvím za majetek nevydaný v restitucích sepsala pro pražské arcibiskupství skupina ekonomů a právníků.
"Kdo má chuť na kávu, může klidně odejít," upozorňoval Benda poslance ještě před tím, než se pustil do četby. Před ním dokončil svůj projev komunistický poslanec Miroslav Grebeníček, který zahájil už v úterý. "Když Senát odmítl návrh, většina senátorů se místo věcného posouzení uchýlila k ideologickým klišé," prohlásil Grebeníček.
Náhrady církvím označil za dar "prokorupční vlády" Petra Nečase (ODS). Požadavek na zdanění "nemravných" náhrad je podle Grebeníčka oprávněný a spravedlivý. Ambice a finanční nároky katolické církve jsou v zásadním rozporu s hodnotami, k nimž se hlásí, řekl.
Poslanec KDU-ČSL Marian Jurečka zaspekuloval o tom, že koalice nemá ve Sněmovně dost hlasů k tomu, aby senátní veto přehlasovala. Zdanění náhrad církvím je jednou z podmínek komunistické strany pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Má ale podporu také u SPD Tomia Okamury. Část senátorů i poslanců už avizovala, že pokud bude daňová novela platit, napadne ji u Ústavního soudu.
Zastánci zdanění náhrad, které církve od státu každoročně dostávají, argumentují jejich nadhodnocením a nerovnostní s ostatními restituenty. Stát by mohl podle KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve by musely podle návrhu zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.
Kritici i s odkazem na dřívější smlouvy mezi státem a církvemi o majetkovém vypořádání mluví o porušování principu právního státu a o zásahu do majetkových práv. Komunistům podle jejich oponentů nejde o zdanění církví, ale o vyvolání pocitu, že si církve majetek nezaslouží a že jej dostaly moc.
Restituční zákon schválený za bývalé Nečasovy vlády počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.
