Zdravotně postižení se zlobí
"Stát věnoval bance údaje o maminkách na rodičovské"

Úřad práce začal nedávno rozdělovat lidem sociální karty, přes které jim budou nově chodit sociální dávky. Systém by měla provozovat Česká spořitelna. "Není žádný důvod, aby byl někdo mezi státem a příjemcem dávky," kritizuje to mluvčí Národní rady osob se zdravotním postižením a provozovatel serveru Bankovnipoplatky.com Patrik Nacher. Spořitelna se podle něj zadarmo dostala k údajům o statisících lidí.

Vy osobně i Národní rada osob se zdravotním postižením sociální kartu hlasitě kritizujete. Proč?

Například kvůli informacím, které Česká spořitelna získá o jejich držitelích. Důvodem je údajně kontrola zneužívání účelových dávek (například příspěvku na péči či na bydlení - pozn. red.). S tím se dá souhlasit, ale proč se to zavádí i u těch dalších... Nevím, proč by měl mít stát nebo banka informace o tom, za co utrácejí maminky na rodičovské. Podle podmínek, které jsou nastavené, banka bude sledovat a předávat ministerstvu práce veškeré informace o pohybu na účtu. Pokud důvodem pro sKartu byla kontrola vynaložených peněz, tak se to mělo v první fázi dělat u těch účelových dávek nebo se měl vymyslet úplně jiný systém, například nějaké poukázky.

Stát argumentoval i úsporami v rozpočtu...

Možná tím uspoří nějaké poplatky na složenkách, ale lidem zkomplikuje život. Mnoho z nich má už dnes vlastní účet a sociální karta je úplně zbytečná převodová páka. Peníze jdou přes nějakého zprostředkovatele a zbytečně se zdrží o jeden nebo dva dny. Těm se ty peníze dají posílat přímo. U ostatních měl stát zvolit úplně jiný systém. Doposud totiž dostávali peníze složenkou. Například pro starší lidi nebo pro některé zdravotně postižené je práce s bankomatem obtížná. Ministerstvo práce sice říká, že v konkrétních případech se dá zachovat poštovní poukázka, ale kdo to bude kontrolovat, kdo to bude hodnotit? Neexistují analýzy, a co když se najednou zjistí, že těch případů jsou tisíce nebo desítky tisíc. Pak ta úspora nebude taková. Navíc stát dosud nezveřejnil náklady, které bude mít se zavedením nového systému, například na IT propojení s bankou.

Není to přece jenom pro stát jednodušší? Nebude to muset administrovat...

To není pravda, stát dávky bude muset administrovat dále, jenom se změnil kanál, kterým se rozesílají. Pokud chce ušetřit, tak mohl poštovní složenku zpoplatnit. A pak by se vidělo, jestli to těm lidem za to stojí, nebo ne. Ale měl by to všechno pod rukou stát. Není žádný důvod, aby byl někdo mezi jím a příjemcem dávky. Někdo, kdo z logiky věci podniká proto, aby dosáhl zisku. Komerční firma nemůže do nevýdělečného podniku, to by bylo porušení její povinnosti vůči akcionářům.

Česká spořitelna, která má sociální karty spravovat, se hájí tím, že na nich příliš nevydělá.

Ona by se do toho nehlásila, kdyby v tom neviděla ziskový potenciál. Ten může být například v platbách u obchodníků nebo v tom, že získá unikátní informace o 900 tisících lidech, které může nějak využít. Na čem se v dnešním světě nejvíce vydělává? Na prodeji informací. A tady banka dostane za náklady na provoz údaje o těch lidech. Bylo by dobré zeptat se jiných bank, kolik by je stály informace o takovém množství potenciálních klientů.

Když jsem se na to ptal České spořitelny, tak mi v rozhovoru tvrdila, že údaje pro marketingové účely využívat nebude. Navíc prý už je získala jinými cestami.

Jak jinými cestami? Tomu nerozumím.

Například na základě plateb, které nyní rozesílá nebo přijímá.

Ale my se tady bavíme o jiných klientech, než kteří u ní mají účet. U těch je to v pořádku, protože ti si Českou spořitelnu vybrali. U těch ostatních to není dobrovolné rozhodnutí. A když o nich předá stát té bance informace, tak to v pořádku není.

Jenom pro upřesnění, jak banka může ty informace využívat?

Tak, že bude těm klientům nabízet jiné produkty v rámci informací o změnách u sKarty nebo o proběhlých transakcích. Já neříkám, že bude posílat do schránek nějaké nabídky. Může to využívat i citlivě, přirozeným kontaktem. Například na obrazovkách bankomatů, do kterých si lidé přijdou vybrat peníze. My přece žijeme v době, kdy nosičem reklamní informace není jen leták ve schránce, ale i esemeska v mobilu, bankomat, internetové bankovnictví. Banka tak může oslovovat několik set tisíc nových klientů, ke kterým by se jinak nedostala.

Může na tom spořitelna vydělat i jinak?

Tím základním způsobem jsou platby u obchodníků. Pak jsou to poplatky za sKartu, které jsou vyšší než standardní nabídka některých jiných bank. Ale těm se lidé, když budou šikovní, mohou vyhnout. Skrz systém navíc poteče spousta peněz. A banky vydělávají na tom, že ty transakce trvají nějakou dobu, vydělávají na overnightech na mezibankovním trhu. A tady jde o desítky miliard korun, kdy i jedno promile úroků, které z nich získá, je zajímavá částka.

Ale Česká spořitelna mi v rozhovoru tvrdila, že neví, jak na těch penězích může vydělat.

Ten rozhovor jsem četl a nevěřil jsem vlastním očím. Banka neinvestuje pouze do dluhopisů, jak v něm tvrdil náměstek Škorvaga. Základním principem banky je, že má nějaká depozita, nějaké požadavky na úvěry, další peníze různě investuje. Ty peníze tam nehnijí bez užitku. Kdo jiný než banky je umí vydělávat...