Český dokumentarista David Vondráček na sjezdu sudetských Němců v Augsburgu převzal sudetoněmeckou cenu za lidská práva za své filmy zachycující pohnuté poválečné události v Československu spojené s vysídlením německé menšiny. V poděkování Vondráček odmítl princip kolektivní viny a vysídlování na jeho základě, a to nejen v případě poválečného odsunu Němců, ale i v dalších konfliktech moderní doby.
"Neexistuje kolektivní vina. To zlé i to dobré pochází vždy od jednotlivce," zdůraznil laureát, podle něhož není přípustné někoho vyhnat z domova kvůli snaze zbavit se údajného kolektivního zla.
"Je jedno, zda se jedná o Syřany, Armény nebo krymské Tatary, Srby, Chorvaty nebo jiné," dodal padesátiletý rodák z Mariánských Lázní, kterému se za jeho slova dostalo hlasitého aplausu nepříliš zaplněné haly augsburského výstaviště.
Sudetští Němci Vondráčka ocenili nejen za jeho dokumenty, ale i za jejich příspěvek k veřejné diskuzi o stále citlivém tématu poválečných dějin v Česku. "David Vondráček svou prací napomohl tomu, že současní obyvatelé České republiky otevřeli oči před zločiny svých rodičů a prarodičů," prohlásil na úvod sjezdu předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Franz Pany. Vondráčka přitom označil za "skutečného velvyslance humanity".
Před Vondráčkem dostala nepravidelně udělovanou sudetoněmeckou cenu za lidská práva například vdova po válečném zachránci Židů Oskaru Schindlerovi Emilie. Pro českého filmaře to není první ocenění od německých vysídleneckých organizací. Za svůj dokument Zabíjení po česku získal v roce 2010 Cenu Franze Werfela udělovanou nadací Centrum proti vyháněním, vedenou kontroverzní německou političkou Erikou Steinbachovou.
