Kauzu úniku odposlechů někdejšího pražského primátora Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška v pondělí začal soud projednávat za zavřenými dveřmi. Veřejnost se do jednací síně dostane až v pátek, sdělila na místě novinářům soudkyně Jarmila Pavlátová. Obžaloba viní ze zneužití pravomoci a ohrožení utajované informace bývalého předsedu Věcí veřejných Víta Bártu a někdejšího agenta Bezpečnostní informační služby (BIS) Jana Petržílka.
Případ se týká vynesení odposlechů BIS, v nichž se Bém s Janouškem vzájemně oslovují "Mazánku" a "Kolibříku" a které naznačují Janouškův vliv na kroky hlavního města pod Bémovým vedením.
Novináři si v pondělí nemohli vyslechnout ani úvod hlavního líčení. "Jednání je neveřejné z důvodu projednávání utajených skutečností," sdělil bez dalších podrobností mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig.
K jednání dorazil jako předvolaný svědek novinář Jaroslav Kmenta, který přepisy uniklých odposlechů zveřejnil v březnu 2012 v Mladé frontě Dnes. Soudkyně mu ale rovnou sdělila, že jeho výslech musí z časových důvodů přesunout na jindy.
"Stoprocentně budeme chránit zdroj," odpověděl Kmenta, zda soudu prozradí, jak se k odposlechům dostal. "Byl to vedlejší produkt investigativního pátrání kolem strany Věci veřejné, které trvalo zhruba rok a půl. Když pak musely Věci veřejné Víta Bárty odejít z vlády, zabýval jsem se dalšími atributy té kauzy a v jedné z větví jsem zjistil, že Věci veřejné disponovaly - respektive lidé okolo Bárty - nějakými odposlechy," popsal.
"Myslím si, že tohle soudní líčení dokazuje, co jsme tvrdili od samého začátku: že to nebyly odposlechy, které by pořídila nějaká soukromá agentura, ale zřejmě opravdu BIS, a které se záhadným způsobem dostaly do bezpečnostní agentury ABL," dodal novinář.
Státní zástupce tvrdí, že o obstarání nahrávek požádal v roce 2009 zpravodajce Petržílka Bárta, který tehdy šéfoval ABL. Petržílek Bártovi podle obžaloby následně předal 159 audiozáznamů, které byly v režimu "důvěrné". ABL se zabývala mimo jiné činností informačních a zpravodajských kanceláří a službami soukromých detektivů. Získané informace z odposlechů mohl Bárta podle státního zástupce využít v rámci svých podnikatelských aktivit a také pro činnosti Věcí veřejných.
Bárta s Petržílkem čelí stíhání od roku 2013, hrozí jim dva až osm let vězení. Oba vinu odmítají. Soud v minulosti vrátil obžalobu k došetření, protože mu vadilo, že byla v utajeném režimu. Následně stíhání zastavil s tím, že obžaloba se opírá v podstatě výhradně o výpovědi anonymních svědků. Státní zástupce ale proti tomuto kroku úspěšně podal stížnost.
Bývalý vrcholný politik Bárta v současné době podniká v železniční dopravě. Od roku 2010 byl poslancem i ministrem dopravy. Post ministra opustil v dubnu 2011 kvůli tvrzení, že poslancům své strany platil za loajalitu. Soudy jej nakonec v březnu 2013 pravomocně zprostily viny. Bárta se následně po státu domáhal 20 milionů korun za zásah do osobního a politického života, neuspěl však kvůli promlčení nároku.
