Úřad práce se brání nařčení, že současný systém umožňuje určitým skupinám obyvatelstva zneužívat sociální dávky. Reaguje tak na příspěvek, který koluje e-mailem a na nějž odkazují internetové diskuse. Dávky jsou podle úřadu určeny pouze potřebným.
"V poslední době koluje po internetu příběh, ve kterém níže podepsaný Jiří Máška popisuje příběh Roma. Ten mu vypráví o tom, jak se dá ‚zbohatnout' mimo jiné i díky pobírání sociálních dávek," konstatovala mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková. Protože prý jde o naprostou snůšku lží a nesmyslů, považuje generální ředitelství Úřadu práce za nutné vysvětlit pravý stav věci.
Příběh kolující internetem se údajně odehrává na českobudějovickém sídlišti Máj, kde nedávno proběhly rozsáhlé protiromské demonstrace. Autor v něm popisuje, jak potkal jednoho svého známého - Roma. Prý mu začal popisovat, jak se dá vyžít ze sociálních dávek. Jednou z možností, jak získat co největší obnos od státu, je údajně porodit každý rok dítě a pak si vyzvednout šek a najednou vybrat celý rodičovský příspěvek ve výši 230 tisíc korun.
"Jde o holý nesmysl," rozčiluje se Beránková. Svědčí o tom prý už to, že maximální celková částka, kterou může člověk na jedno dítě v rámci rodičovského příspěvku dostat, je o deset tisíc nižší. Délku a výši příspěvku si může volit pouze v případě, že alespoň jeden z rodičů má v den narození příjem odpovídající ze 70 procent třicetinásobku denního vyměřovacího základu, jenž je nutný pro výpočet peněžité pomoci v mateřské.
"Pokud příjem rodiče základ převyšuje, může dotyčný dostat maximálně 11 500 korun měsíčně. Jestliže je příjem nižší, lze pobírat nejvýše 7600 korun za měsíc," uvedla Beránková. Pokud ani jednomu z rodičů nelze uvedený vyměřovací základ stanovit, náleží rodičovský příspěvek v pevných měsíčních částkách 7600 korun do konce devátého měsíce věku a následně ve výši 3800 korun do čtyř let věku dítěte. "Podstatný je také fakt, že rodičovský příspěvek může rodina pobírat pouze na jedno, obvykle nejmladší, dítě," dodala. Pokud jde o způsob výplaty, neexistuje žádná možnost, jak vyplatit peníze předem formou nějakého šeku.
Dalším výmyslem je podle Úřadu práce tvrzení, že pokud se člověk domluví s pronajímatelem, aby mu stanovil co nejvyšší nájem, může na tom vydělat. A od města tak dostat na bydlení, elektřinu, vodu a podobně další tisíce. Pokud by tomu tak bylo, jednalo by se o trestný čin. "V této souvislosti považuje úřad práce za důležité zdůraznit i to, že nájem žádné město neplatí. Autor má pravděpodobně na mysli příspěvek na bydlení, respektive doplatek na bydlení," uvedla Beránková.
Náklady na bydlení, tedy nájem a energii, přitom podle ní musí příjemce dávek pravidelně dokládat. Podle skutečných a uznatelných nákladů pak příslušné orgány stanoví konkrétní výši dávek. V obou případech musí jít o rodiny či jednotlivce s nízkými příjmy. Oba příspěvky je možné vyplácet v průběhu deseti let maximálně 84 měsíců. Výjimku tvoří domácnosti, ve kterých žijí výlučně lidé starší 70 let a osoby se zdravotním postižením, které bydlí v pro ně postavených nebo upravených bytech.
"Autor vybájeného e-mailu se také zmiňuje o tom, jak je jednoduché získat finance třeba na nákup jídla, uhlí a oblečení. Podle něj si tak může pětičlenná rodina přijít až na 30 tisíc měsíčně," konstatovala mluvčí Úřadu práce. Podle všeho se jedná o dávky pomoci v hmotné nouzi, tedy příspěvek na živobytí. Tyto dávky nemohou v případě takové domácnosti nikdy dosáhnout této výše. Odvíjejí se totiž od výše životního minima. Například pětičlenná rodina s dětmi ve věku pět, osm a šestnáct let tak může dostat jen 12,3 tisíce korun, nikoliv 30 tisíc.
"Návod na zbohatnutí" končí tím, jak si imaginární příslušník romského etnika pochvaluje možnost "nakoupit" například elektroniku na splátky a následně rovnou z prodejny zamířit s úlovkem do nejbližší zastavárny. Důraz klade i na to, že nejlepší cestou, jak získat finance, je použít sílu a nátlak na pracovníky úřadů. "I v tomto ohledu by šlo s největší pravděpodobností o trestnou činnost," říká Beránková.
Podobně je tomu v případě nátlaku na úředníky prostřednictvím verbální či fyzické hrozby. Informace o takových incidentech neprodleně obdrží orgány činné v trestním řízení. "Je pravda, že se pracovníci úřadu občas s podobným jednáním setkávají a určitě to není výsada Romů," přiznává Beránková. Všechna pracoviště proto podle ní učinila potřebná bezpečnostní opatření a spolupracují na místě se státní či městskou policií nebo s bezpečnostní službou. Výhrůžkám ani násilí tak nepodléhají.
