Úřad práce: Romové sociální dávky nezneužívají

Domácí
1. 8. 2013 13:25
Romové dávky nezneužívají (ilustrační foto).
Romové dávky nezneužívají (ilustrační foto).

Úřad práce se brání nařčení, že současný systém umožňuje určitým skupinám obyvatelstva zneužívat sociální dávky. Reaguje tak na příspěvek, který koluje e-mailem a na nějž odkazují internetové diskuse. Dávky jsou podle úřadu určeny pouze potřebným.

"V poslední době koluje po internetu příběh, ve kterém níže podepsaný Jiří Máška popisuje příběh Roma. Ten mu vypráví o tom, jak se dá ‚zbohatnout' mimo jiné i díky pobírání sociálních dávek," konstatovala mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková. Protože prý jde o naprostou snůšku lží a nesmyslů, považuje generální ředitelství Úřadu práce za nutné vysvětlit pravý stav věci.

Příběh kolující internetem se údajně odehrává na českobudějovickém sídlišti Máj, kde nedávno proběhly rozsáhlé protiromské demonstrace. Autor v něm popisuje, jak potkal jednoho svého známého - Roma. Prý mu začal popisovat, jak se dá vyžít ze sociálních dávek. Jednou z možností, jak získat co největší obnos od státu, je údajně porodit každý rok dítě a pak si vyzvednout šek a najednou vybrat celý rodičovský příspěvek ve výši 230 tisíc korun.

"Jde o holý nesmysl," rozčiluje se Beránková. Svědčí o tom prý už to, že maximální celková částka, kterou může člověk na jedno dítě v rámci rodičovského příspěvku dostat, je o deset tisíc nižší. Délku a výši příspěvku si může volit pouze v případě, že alespoň jeden z rodičů má v den narození příjem odpovídající ze 70 procent třicetinásobku denního vyměřovacího základu, jenž je nutný pro výpočet peněžité pomoci v mateřské.

"Pokud příjem rodiče základ převyšuje, může dotyčný dostat maximálně 11 500 korun měsíčně. Jestliže je příjem nižší, lze pobírat nejvýše 7600 korun za měsíc," uvedla Beránková. Pokud ani jednomu z rodičů nelze uvedený vyměřovací základ stanovit, náleží rodičovský příspěvek v pevných měsíčních částkách 7600 korun do konce devátého měsíce věku a následně ve výši 3800 korun do čtyř let věku dítěte. "Podstatný je také fakt, že rodičovský příspěvek může rodina pobírat pouze na jedno, obvykle nejmladší, dítě," dodala. Pokud jde o způsob výplaty, neexistuje žádná možnost, jak vyplatit peníze předem formou nějakého šeku.

Dalším výmyslem je podle Úřadu práce tvrzení, že pokud se člověk domluví s pronajímatelem, aby mu stanovil co nejvyšší nájem, může na tom vydělat. A od města tak dostat na bydlení, elektřinu, vodu a podobně další tisíce. Pokud by tomu tak bylo, jednalo by se o trestný čin. "V této souvislosti považuje úřad práce za důležité zdůraznit i to, že nájem žádné město neplatí. Autor má pravděpodobně na mysli příspěvek na bydlení, respektive doplatek na bydlení," uvedla Beránková.

Náklady na bydlení, tedy nájem a energii, přitom podle ní musí příjemce dávek pravidelně dokládat. Podle skutečných a uznatelných nákladů pak příslušné orgány stanoví konkrétní výši dávek. V obou případech musí jít o rodiny či jednotlivce s nízkými příjmy. Oba příspěvky je možné vyplácet v průběhu deseti let maximálně 84 měsíců. Výjimku tvoří domácnosti, ve kterých žijí výlučně lidé starší 70 let a osoby se zdravotním postižením, které bydlí v pro ně postavených nebo upravených bytech.

Romové."Autor vybájeného e-mailu se také zmiňuje o tom, jak je jednoduché získat finance třeba na nákup jídla, uhlí a oblečení. Podle něj si tak může pětičlenná rodina přijít až na 30 tisíc měsíčně," konstatovala mluvčí Úřadu práce. Podle všeho se jedná o dávky pomoci v hmotné nouzi, tedy příspěvek na živobytí. Tyto dávky nemohou v případě takové domácnosti nikdy dosáhnout této výše. Odvíjejí se totiž od výše životního minima. Například pětičlenná rodina s dětmi ve věku pět, osm a šestnáct let tak může dostat jen 12,3 tisíce korun, nikoliv 30 tisíc.

"Návod na zbohatnutí" končí tím, jak si imaginární příslušník romského etnika pochvaluje možnost "nakoupit" například elektroniku na splátky a následně rovnou z prodejny zamířit s úlovkem do nejbližší zastavárny. Důraz klade i na to, že nejlepší cestou, jak získat finance, je použít sílu a nátlak na pracovníky úřadů. "I v tomto ohledu by šlo s největší pravděpodobností o trestnou činnost," říká Beránková.

Podobně je tomu v případě nátlaku na úředníky prostřednictvím verbální či fyzické hrozby. Informace o takových incidentech neprodleně obdrží orgány činné v trestním řízení. "Je pravda, že se pracovníci úřadu občas s podobným jednáním setkávají a určitě to není výsada Romů," přiznává Beránková. Všechna pracoviště proto podle ní učinila potřebná bezpečnostní opatření a spolupracují na místě se státní či městskou policií nebo s bezpečnostní službou. Výhrůžkám ani násilí tak nepodléhají.

Autor: - pcl - Foto: archiv , ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ