K havárii vyrazili hasiči do elektrárny Tušimice, která patří skupině ČEZ, ve tři hodiny ráno. Kyselina unikala z nádrže kolem porouchaného ventilu. Podle mluvčího skupiny ČEZ Oty Schneppa uniklo jen několik desítek litrů, které zadržela jímka určená pro podobné případy. Zbylou kyselinu z rozbité nádrže už kolem 11. hodiny hasiči přečerpali, žádné nebezpečí už nehrozí. Původně avizovaných 35 tun je celkový objem nádrže, ze které kyselina solná unikla.
Podle mluvčího skupiny ČEZ nemohlo z nádrže uniknout více než několik desítek litrů kyseliny. "Kyselina vytékala kolem ventilu. Ten je v určité výšce, takže když hladina klesla k němu, únik se zastavil. Rozhodně jde o desítky litrů. O víc ne," řekl Schnepp.
Kyselina vytekla do záchytné jímky, odkud byla přečerpána do neutralizační jímky. Únik nijak nepoškodil životní prostředí.
Havárii elektrárna nahlásila ústeckému oblastnímu inspektorátu České inspekce životního prostředí. "Po zjištění rozsahu havárie, která si nevyžádala poškození životního prostředí, nebude nejspíš nutné přijímat žádná opatření," doplnila jeho ředitelka Jana Moravcová.
| Kyselina solná, neboli kyselina chlorovodíková (HCl) |
Patří mezi nejsilnější kyseliny vůbec. Dokáže rozleptat i nejodolnější materiály - běžně se používá například k leptání skla. Její účinek záleží na koncentraci. Kyselina je pro člověka velmi nebezpečná i proto, že se na vzduchu vypařuje a v podobě plynu leptá dýchací cesty. Hasiči, kteří u podobných úniků zasahují, musí mít speciální oděv a dýchací masku. V případě úniku je nutné zabránit kyselině v šíření a zneutralizovat ji. K tomu se používá nejčastěji louh. Po reakci s ním vytvoří kyselina chlorid sodný, tedy obyčejnou sůl, která se používá v kuchyni. "To ale neznamená, že únik kyseliny není nebezpečný," varuje Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik. Upozorňuje, že v případě že kyselina unikne do řeky, na několika kilometrech toku zahubí veškeré živé organismy.
|
Uhelná elektrárna Tušimice II byla uvedena do provozu v letech 1973 až 1974. Má čtyři bloky o výkonu 200 MW. Stojí přímo u zdroje paliva, hnědouhelných Dolů Nástup Tušimice. Uhlí dopravují pásy od těžebních strojů až do elektrárny, takže odpadají náklady za přesun uhlí po železnici. Kromě výroby elektřiny je elektrárna také dodavatelem tepla, zejména pro město Kadaň a pro Doly Nástup Tušimice, uvádí internetové stránky Skupiny ČEZ.
Foto: ČTK
