Podepsal prezident
Velký pátek bude novým státním svátkem

Velký pátek připomínající biblické ukřižování Ježíše Krista se stane novým státním svátkem. Počítá s tím novela, kterou podepsal prezident Miloš Zeman, informoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Češi tak budou mít během roku dohromady 13 dnů pracovního klidu.

Velký pátek jako součást velikonoční svátků byl státním svátkem i v někdejším Československu. Zrušen byl za komunistického režimu v roce 1951. Dosud lidé nemuseli do práce na Velikonoční pondělí spojené s tradiční pomlázkou. Školáci mají prázdniny i na Velký pátek a jemu předcházející Zelený čtvrtek.

Ježíšovo ukřižování jako státní svátek slaví i v řadě evropských států. Patří mezi ně například Německo, Rakousko, Slovensko nebo skandinávské země. V katolické církvi je to den nejhlubšího smutku a největšího půstu v roce. Předkladatelé novely v čele KDU-ČSL argumentovali tím, že Velikonoce podobně jako Vánoce pokládají za významné svátky i ateisté. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) při projednávání v Senátu nicméně poukazoval na to, že podle Listiny základních práv a svobod se stát nesmí vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání a že 70 procent Čechů je bez vyznání.

Odhady se různí v tom, jak rozšíření státních svátků ovlivní ekonomiku. Ministerstvo financí již dříve spočítalo, že den volna by ekonomiku připravil o 0,4 procenta ročního hrubého domácího produktu. Reálný dopad by prý ale byl podle jiných výpočtů mnohem nižší, nejvýše 0,1 procenta. Dopady na hospodářství by tak byly údajně zanedbatelné. Právě ekonomickými dopady dalšího volného dne argumentovali v minulosti odpůrci rozšiřování státem uznávaných svátků.