Česká republika by podle 61 procent lidí neměla vůbec přijímat uprchlíky z válkou postižených zemí, podle necelé třetiny lidí by je měla přijímat jen do doby, než se budou schopni vrátit domů. Jen mizivá část veřejnosti - tři procenta dotázaných - si myslí, že Česko by mělo migranty přijmout a nechat je se tady usadit.
Z výsledků aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že proti lednu se o čtyři procentní body snížil podíl respondentů s odmítavým postojem k přijímání běženců. Podle analytiků ale až další průzkumy ukážou, zda je tento trend trvalý.
Polská veřejnost je v této otázce podle sociologů méně vyhraněná než česká - proti přijetí uprchlíků je momentálně 53 procent Poláků.
"Česká veřejnost očekává, že se cizinci co nejvíce přizpůsobí zvyklostem české kultury a dlouhodobě je vnímá jako určité bezpečnostní riziko," uvedli autoři průzkumu.
Výrazná bezpečnostní hrozba
Velká část Čechů - 82 procent - vnímá uprchlíky jako výraznou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, ještě více respondentů je považuje za riziko i v evropském a světovém měřítku. Větší ohrožení ale podle odpovědí dotázaných představuje takzvaný Islámský stát.
Zájem o aktuální vývoj zůstává enormní, 78 procent respondentů se o aktuální vývoj okolo uprchlíků zajímá, což je nejvíce ze všech měřených významných událostí alespoň celoevropského charakteru za posledních deset let.
Rozdílný je postoj české společnosti k lidem, kteří se kvůli válečnému konfliktu rozhodli opustit Ukrajinu - pro přijetí uprchlíků z této východoevropské země je 40 procent dotázaných. Přijímat lidi z Blízkého východu a severní Afriky je nakloněno jen 16 procent dotázaných, proti se vyjádřilo 78 procent Čechů.
Poláci jsou více otevření přijímání jak uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky, tak z Ukrajiny. Ukrajincům by poskytlo útočiště 61 procent polské veřejnosti, přibližně třetina dotázaných v polském průzkumu je pro přijetí uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky.
