Chtěli jít žháři z Vítkova vypálit rodinný dům, nebo jen na pivo do restaurace? Bizarní otázku řešil soudce Miloslav Studnička, který si musel nechat opakovaně přehrát jeden ze záznamů hovoru údajných útočníků. Nakonec se u soudu shodli, že šlo o domlouvání návštěvy restaurace.
Odposlechy však sehrály i další důležitou roli. Právnička obžalovaného Ivo Müllera napadla fakt, že záznam hlavního líčení, který zachycoval i část odposlechů, odvysílaly Česká televize i Český rozhlas. Obě veřejnoprávní instituce dosud program kompletně nahrávaly.
Funkci médií opět napadl i advokát Davida Vaculíka Petr Kausta. Podle něj má veřejnost mnohem lepší přístup k informacím než sami obžalovaní. "To poškozuje práva mého klienta," uvedl Kausta. Ten požadoval, aby soudce zakázal přímý přenos z jednací síně. Ten měla Česká televize jen první den jednání, když se četla obžaloba. Soudce Studnička nakonec jeho námitce vyhověl a nahrávací zařízení nechal odpojit. "Tento druh přenosu se zapovídá," řekl.
ČTĚTE DÁLE: Svědkům v kauze Vítkov hrozí stíhání. Kvůli nacismu
Kauza Vítkov: věci žhářů nesou nacistické symboly
Jeho rozhodnutí lituje šéfredaktor zpravodajství ostravského studia České televize Karel Novák. "Rozhodnutí soudu respektujeme. Je ale velká škoda, že diváci nemůžou být seznámeni s průběhem takto důležitého soudního líčení," řekl s tím, že odvysílané reportáže měly mít hlavně preventivní účinek. Zda se televize pokusí rozhodnutí soudu zvrátit, ještě Novák neví. "Už jsem to konzultoval s právníkem. Další postup zvážíme," řekl.
Mluvčí soudu Jana Kozová po rozhodnutí soudu uvedla, že soudce takto postupovat mohl. "Podle trestního řádu má veřejnost právo si pořizovat zvukový záznam z jednací síně," řekla s tím, že jsou myšleny jednoduché diktafony. Technicky mnohem složitější nahrávací zařízení televize a rozhlas umístily mimo jednací síň a kabely ho propojily s jednacím sálem. "Toto je něco navíc, co pan předseda nemusí povolit," vysvětlila Kozová.
Čtyři mladí muži zaútočili na dům obývaný devítičlennou romskou rodinou v noci na 19. dubna 2009. Tři z nich do oken hodili tři zápalné láhve, čtvrtý čekal v autě. Při následném požáru byli zraněni tři lidé. Nejmladší Natálie utrpěla rozsáhlé popáleniny. Podle obžaloby jejich čin souvisel se zviditelněním extremistických skupin a také se 120. výročím narození Adolfa Hitlera.
Foto: ČTK
