Obyvatelé Zlína se v roce 1948 dozvěděli o chystaném přejmenování města na Gottwaldov na poslední chvíli. Většina ráda nebyla, ale protestovat nešlo, byla doba těsně po únoru, říkál historik Zdeněk Pokluda ze zlínské univerzity. Rozhodnutí o pojmenování města po prvním komunistickém prezidentovi padlo 23. listopadu, Zlín se stal Gottwaldovem 1. ledna 1949 a toto jméno nesl až do konce roku 1989.
"Cílem bylo zalichotit Klementu Gottwaldovi. Lidé ve Zlíně o tom záměru nic nevěděli, dlouhé týdny a měsíce to bylo jenom v důvěrném okruhu vedení národního podniku Baťa, který ovládali komunisté. Veřejnost se to dozvěděla až v listopadu a během týdne se to upeklo," uvedl Pokluda.
Všechny noviny podle něj informovaly o změně jména města na Gottwaldov, národní podnik Baťa se změnil v národní podnik Svit. "Zlíňáci samozřejmě rádi nebyli, byly různé vtipy, jak k tomu došlo, že Zlín přišel o své jméno," podotkl historik.
Za změnou jména stáli podle něj aktivní zlínští komunisté, kteří to prosazovali. Vliv na to měla také skutečnost, že změnou jména by se lépe zakryla úspěšná historie města za baťovské éry. Městu podle Pokludy jméno Gottwaldov nic dobrého nepřineslo. "Byla to jen demonstrace tehdejší ideologie," poznamenal historik.
V roce 1968 se zvedla vlna požadavků, aby se městu navrátilo původní jméno. "Když už to vypadalo dobře, přišla ruská okupace a Gottwaldov zůstal Gottwaldovem na dalších 20 let," řekl Pokluda.
Nový název město neslo 41 let. Krátce po sametové revoluci, 21. prosince 1989, schválila rada tehdejšího jihomoravského krajského národního výboru opětovné pojmenování Gottwaldova historickým názvem Zlín, a to s účinností od 1. ledna 1990.
Ve srovnání s ostatními socialistickými zeměmi se v někdejším Československu zvyk přejmenovávat města po významných komunistických vůdcích příliš neprosadil, tento osud stihl jen Zlín. V jiných zemích nesla města jména po Leninovi, Stalinovi, Marxovi, Engelsovi či místních vůdcích.
