Uprchlíci zadržení na českém území porušili podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) zákon, když nepočkali na vyřízení žádosti o azyl v prvním státu Schengenu, kam vstoupili. Musí proto podle něj strpět omezení svobody do doby, než se prokáže jejich identita.
Chovanec to řekl v reakci na kritiku třeba vládního výboru pro práva cizinců nebo ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že jsou detenční zařízení na běžence nepřiměřeně přísná.
Vládní výbor pro práva cizinců například žádá, aby správa uprchlických zařízení přestala od zadržených uprchlíků v zajišťovacích zařízeních vybírat poplatek za ubytování a stravu. Podle členů výboru to nemá žádný právní základ. Pelikán zase kritizuje detenční zařízení za přísný režim. Nevidí například důvod, proč u sebe zadržení uprchlíci nemohou mít mobilní telefony.
"Já tu kritiku chápu, je to jiný pohled na věc, na druhou stranu si myslím, že děláme maximum pro to, aby se s těmi lidmi zacházelo slušně a korektně, na druhou stranu prostě oni porušili zákon," řekl Chovanec.
Poukázal na to, že zadržení uprchlíci porušili zákon, když nepočkali na vyřízení azylové procedury v zemích, ve kterých vstoupili do Schengenu. Musí proto prý strpět omezení své svobody do doby, než úředníci zjistí, o koho jde a jestli pro Česko nepředstavují bezpečnostní riziko. Mnozí z nich podle něj nemají dokumenty a účelově se z nich stávají Syřani. "Rozneslo se, že Německo přijímá primárně Syřany. Z mnohých Iráčanů, Afghánců a dalších národností jsou najednou Syřani," řekl Chovanec.
Nesouhlasí ani s kritikou za vybírání peněz od uprchlíků za ubytování a stravu. "Pokud nemají finanční prostředky, tak po nich stát žádné finanční prostředky za ubytování a stravu nevybírá. Na druhou stranu pokud finanční prostředky mají, tak podle zákona, podle vyhlášky ty peníze strháváme," řekl. "Co se týká mobilních telefonů, podle zákona jsou jim tyto mobilní telefony zabavovány a mají možnost telefonovat z budek nebo z automatů, které jsou umístěny v těchto centrech," dodal.
Zadržení cizinci v Česku putují do záchytných zařízení, kde obvykle stráví 42 dnů. Poté jsou propuštěni. Maďarsko, Itálie a Řecko nápor nezvládají a běžence nepřebírají. Zadrženým uprchlíkům se zabavují peníze, za den v českém zajišťovacím zařízení se jim za osobu strhává 242 korun.
Chovanec bude v úterý jednat s ministry vnitra EU o kvótách na rozdělení uprchlíků z nejvíce postižených zemí mezi všechny členské země Evropské unie. Zopakoval, že od vlády má mandát povinné kvóty odmítnout. "Jestli tam bude taxativně napsáno, že to nejsou povinné kvóty, že se má každá země rozhodnout podle svých možností a schopností, tak můžeme takové usnesení odhlasovat, o navýšení čísel se budeme bavit v budoucnu," řekl Chovanec.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ve čtvrtek ve Sněmovně řekl, že by Česko mělo být schopné se postarat o běžence v podobném rozsahu jako v době balkánské války. Tehdy poskytlo domov několika tisícům lidí. Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) by Česko mohlo s pomocí firem přijmout 7 tisíc až 15 tisíc uprchlíků. Chovanec na to reagoval slovy, že nevěděl, že Dienstbier má tak velký byt.
Podle Chovance je důležité, aby podporovatelé povinných kvót Česku řekli, jak má na svém území udržet uprchlíky, kteří v něm nechtějí zůstat a směřují do jiných zemí EU.
Poznamenal, že Česko nemá avízo o žádném běženci, kterého by Itálie nebo Řecko už vybraly pro vyřízení azylové procedury na českém území. Česko by se takto v následujících třech letech mělo postarat o 1100 lidí, na letošní rok podle Chovance připadá asi 200 až 300 lidí.
