Comeback: Koncentrovaná česká legrace očima škarohlída

Od září je na obrazovkách skutečně původní a navíc docela dobře fungující sitcom. Otázka zní, zda cena, jež se za existenci české variace globálního formátu platí, není příliš vysoká.

Sloganem o sitcomu, který se nezastaví před ničím, si Comeback vepsal do štítu odvahu, či ještě spíše cynismus. Nejde tu ale jen o "nebojácné" vulgární vtípky, které mají k obrazovakám přitáhnout puberťáky všeho věku. Cynismus Comebacku má poněkud širší rozměr, týká se totiž i vztahu celého produktu k divákům.

Zvolit jako hlavního hrdinu seriálu zpěváka, který se kdysi nápadně podobal Sagvanu Tofimu, vypadá sice na první pohled jako zábavný nápad, ovšem co s konformním Tomim Pacim dál? Budeme se mu trochu posmívat, to je samozřejmé. Na druhé straně musí být hlavní postava v podstatě sympatická - odsudek se tedy nesmí přehánět. Což ostatně nikdo ani nehodlá dělat, protože jen blázen by se zbavoval početné skupiny diváků, kteří o příliš kritický pohled vlastně nijak zvlášť nestojí, mnohem raději se za Tomiho i vlastním mládím ohlédnou se shovívavým úsměvem, či dokonce s laskavou nostalgií. I proto je na místě do děje zapojit také zpěvákovy někdejší - reálné - souputníky. Někteří z nich už tržní hodnotu ztratili, takže je můžeme tu a tam urážet, jiným se ale budeme smát opravdu jenom tak nějak něžně, aby nám neodmítli účast na natáčení.

Není samo o sobě zločin přivést na obrazovku Helenu Vondráčkovou a možná ani Stanislava Hložka. Ovšem ona dvojí hra, naoko si z hvězd popu utahovat, a zároveň se vézt na vlně jejich doznívající popularity, to je dost bezostyšný kousek. Ostatně vzato kolem dokola, víc než normalizační muzikanstká elita dostávají v Comebacku naloženo příznivci metalu, potažmo rockové hudby, až dikobrazovsky zkarikovaní v postavě přiboudlého Ozzáka.

Sklonek totality v Čechách Comeback nepřímo líčí jako celkem neškodný dekadentní mejdan, který bylo potřeba nějak přežít a počkat si na novou éru. Ať už je to přímý záměr či nedomyšlený důsledek, jde tu o smířlivé gesto vůči kulturní a společenské bídě vekslácké fáze socialismu. A stejně jako Comeback při svém tahu na branku neváhá vstřebat mnoho kompromisů, je ve svém výsledném vyznění paradoxně velmi nekompromisní: takoví jsme byli, takhle to dneska vidíme a takhle to dneska chodí. A pokud se to některým sucharům nelíbí, mohou náš odvážný sitcom vypnout. Což je naštěstí pravda.

Foto: TV Nova