Další olomoucká vila získala titul kulturní památky

Na seznam kulturních památek se dostala druhá vila ze souboru pěti unikátních vil ve Vídeňské ulici v Olomouci, které navrhl přední rakouský architekt Jakob Gartner. Podle odborníků patří tyto vily ke špičce nejen ve městě, ale i v celostátním měřítku. Seznam se po vile postavené pro úspěšného podnikatele Eduarda Hamburgera nyní rozšířil o vilu Wilhelma Briesse, který podnikal ve sladovnictví. Informoval Vlastimil Staněk z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu.

"Vila Wilhelma Briesse byla vytvořena roku 1896 v tehdy moderním historizujícím stylu pozdní severské renesance. Vila dotváří atmosféru ulice a celkový urbanistický ráz rezidenční čtvrti olomouckých průmyslníků, která je umístěna na okraji městských sadů," uvedl Staněk. Podle odborníků potřebuje především fasáda domu zrestaurování pod odborným dohledem. Prohlášení za památku by mělo podle nich vlastníkovi pomoci například v získání finančních příspěvků na zachování, obnovu či údržbu nebo bezplatnou odbornou pomoc.

Přední rakouský architekt, přerovský rodák židovského původu Jakob Gartner (1861 až 1921) domy vyprojektoval v různých historizujících stylech od gotiky přes renesanci až po rokoko pro nejvýznamnější olomoucké průmyslníky. Postaveny byly v letech 1895 až 1898, vily se podle odborníků dochovaly v téměř autentické podobě, včetně interiérů. Památkáři podali návrh na zapsání na seznam památek všech pěti unikátních vil, ministerstvo je rozdělilo na jednotlivé celky.

Jako první z navržených staveb byla prohlášena kulturní památkou vila ve Vídeňské ulici číslo 2 postavená v roce 1895 ve stylu německé renesance pro Eduarda Hamburgera, úspěšného podnikatele ve sladovnictví a dlouholetého předsedy olomoucké židovské obce. Podle odborníků jde o nejhodnotnější a nejhonosnější dílo ze všech pěti navržených vil. Na zapsání na seznam památek čeká také vila ve stylu baroka s prvky rokoka pro Briessova zetě Josepha Bermanna, ale také vila v neogotickém stylu pro Ignáce Briesse a vila postavená v neorokokovém stylu pro Hanse Passingera, jehož rodině patřil od roku 1875 takzvaný Kamenný mlýn v Olomouci a mlýn ve Šternberku.