Městské divadlo Brno rozšířilo svůj repertoár o Moliérovu komedii Lakomec. Postavu Harpagona, ztělesnění lakoty a hamižnosti, režisér Stanislav Moša svěřil Boleslavu Polívkovi. Divácký zájem je velký, veškeré vypsané reprízy do konce sezony jsou vyprodané.
"Nesnažíme se o žádnou aktualizaci v čase, vše se odehrává před oněmi 350 lety," řekl krátce před premiérou Moša. Text ale upravil, na dalších změnách spolupracoval s herci. Cílem bylo přizpůsobit scénář představitelům hlavních úloh v čele s Polívkou.
Doba se odráží ve scénických návrzích i kostýmech. Polívka tak hraje část představení v paruce typické pro Francii Moliérovy doby.
Moša nechtěl Lakomce inscenovat jako čirou frašku. Harpagona lze podle režiséra vidět v jeho stáří a osamělosti uprostřed rodinných nesvárů i jako tragickou postavu. Lidé se však nemusí bát, že by se v divadle nezasmáli. Nechybí komické výstupy, je dovolená jistá míra improvizace.
Polívka vnímá Harpagona především jako obrovského egoistu. "Nevidí vůbec důsledky svých činů. Miluje sebe, miluje svůj život, vůbec ho nenapadne, že někoho trápí," popsal nedávno Polívka.
Zatímco v brněnském divadle, které nese jeho jméno, Polívka hraje především ve vlastních autorských kusech, do Městského divadla se pravidelně vrací za velkými úlohami klasického repertoáru. Ztělesnil Edmunda Keana v inscenaci Kean IV., Vladimíra v Čekání na Godota a potom Šajloka a Leara ve slavných hrách Williama Shakespeara.
